V rámci konsolidačního balíčku navrhla vláda přesunout noviny ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH), tedy ze současných 10 na 21 procent. Česko tím utržilo evropské prvenství: země EU se snaží udržet pluralitu médií – a v žádné z nich nejsou noviny v základní sazbě. Unie vydavatelů už vládu varovala, že takový krok může být pro část médií likvidační.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) to ovšem odmítá. „Mimořádnou věcí na podporu vzdělanosti a gramotnosti je nulová daň na knihy,“ řekl Baxa pro HN a server Aktuálně.cz po jednání se svými resortními kolegy v Bruselu.
Věděli jste při sestavování konsolidačního balíčku, že Česko bude mít tištěná média jako jediná země EU v základní a nejvyšší sazbě DPH?
Bezpochyby to vláda zvažovala při sestavování balíčku.
Proč je žádoucí, aby noviny v Česku byly přesunuty do vyšší sazby?
Rozhodnutí vlády o tom, že velká většina věcí bude v základní sazbě a některé ve snížené, dopadlo tímto způsobem. Z této úvahy vzešlo, že časopisy – s ohledem na to, že například vědecké časopisy si podporu určitě zaslouží –, budou zařazeny do snížené sazby. V případě knih, což považuju za mimořádné kvůli podpoře četby mezi všemi vrstvami populace, se rozhodlo dokonce o nulové sazbě.
Novinová DPH v Česku má být suverénně nejvyšší v Evropě. O důvodu koalice mlží
Bylo součástí úvah vládní koalice „zatopit“ Andreji Babišovi (ANO), který je vaším hlavním politickým konkurentem a zároveň majitelem tištěných médií, například Mladé fronty Dnes nebo Lidových novin?
Vláda se rozhodovala jen podle toho, že se řeklo, že budou dvě sazby a že především z důvodů sociálních, zdravotních a několika málo dalších se některé věci zařadí do té snížené. Proto v segmentu, který se týká mě coby ministra kultury, se rozhodlo, že časopisy budou zařazeny do té snížené a ostatní bude v základní sazbě DPH.
Proč jste se rozhodli omezit pluralitu médií, k čemuž velmi pravděpodobně dojde kvůli nárůstu nákladů pro noviny, a tedy jejich zavírání? Vládu už před tím varovala Unie vydavatelů.
Zatím jsem nezaregistroval, že by došlo k úvahám o uzavření některých tištěných médií. Rozhodnutí je docela čerstvé. Vy vycházíte z úvahy, že dojde současně s přesunutím do základní sazby k omezení názorové plurality. Je samozřejmě legitimní si to myslet. Já jako ministr kultury říkám, že na podporu vzdělanosti a čtenářské gramotnosti je mimořádnou věcí nulová sazba na knihy.
Proč zmiňujete opakovaně knihy? Ty přece neplní stejnou roli jako noviny, tedy být hlídacím psem demokracie a kontrolovat vládu.
Co se týká role hlídacího psa demokracie, časopisy bezpochyby také hrají takovou roli. Nemyslím si hlavně, že existuje univerzální argument, podle kterého by z ponechání novin v základní sazbě a knih v nulové šlo vyvozovat, jak vláda přistupuje ke svobodě slova, k pluralitě ve veřejném prostoru a tak dále.
V Bruselu jste v úterý s ostatními ministry kultury projednávali návrh unijního zákona na podporu a ochranu médií (EMFA), který usiluje o zachování jejich plurality. Nejde zvýšení DPH na tištěná média v Česku proti duchu tohoto návrhu? Ponechání novin ve snížené sazbě doporučila opakovaně i Evropská komise.
Evropský návrh, který jsme dnes projednávali, se týká kontroly médií a dohledu nad nimi. Souvislost s naším rozhodnutím o sazbě daně z přidané hodnoty tam nevidím.
