Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na čtvrtečním zasedání sněmovního bezpečnostního výboru uvedl, že do čela civilní rozvědky úmyslně nevybral nikoho z kandidátů, kteří byli v posledních letech ve službě činní. Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) podle něj nebyl v dobré kondici. Poslanci se začali zabývat aférou kolem kontaktů šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v pražské korupční kauze Dozimetr.

Rakušan poznamenal, že se na jaře sešel s několika adepty, kteří mu představili vizi vedení ÚZSI. Mlejnka neznal, poprvé jej viděl při schůzce v kanceláři místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL), řekl. Požádal ho následně o představení koncepce.

Na Mlejnka si sháněl Rakušan reference, vycházel především z toho, co po něm vyžadoval zákon, tedy aby nový šéf civilní rozvědky měl při nástupu požadovanou prověrku na stupeň tajné. Ze zákona je dáno, že musí následně požádat o prověření na stupeň přísně tajné, což Mlejnek učinil.

Rakušan zcela vědomě a úmyslně nechtěl vybrat do čela ÚZSI nikoho z kandidátů, kteří byli ve službě v posledních sedmi či osmi letech činní. Ukazuje se podle něj, že toto rozhodnutí bylo správné pro personální uklidnění služby, pro zadávání úkolů a pro její vedení. Mlejnek podle něj v tomto působí bez vazby na kohokoli, kdo měl ve službě v předchozích letech nějaký vliv, bez návaznosti na jakoukoli vlivovou skupinu.

Ministr vnitra odmítl informace, že by Mlejnek měl nějakou jinou manažerskou prověrku Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), než jaká by ho opravňovala ke vstupu do tajných služeb. Na to, proč Mlejnka nyní na stupeň přísně tajné prověřuje jeho vlastní úřad, odpověděl, že je to dáno zákonem.

Zároveň Rakušan uvedl, že ve chvíli, kdy by kdokoli nastoupil do čela kterékoli tajné služby a už měl stupeň prověření přísně tajné udělený NBÚ, tak i následně by daná osoba byla opět prověřována příslušnou tajnou službou.

Vicepremiér zopakoval, že Mlejnkova pozice není neochvějná. Pokud by nesplnil zásadní kvalifikační předpoklad, tedy nedostal by prověrku na stupeň přísně tajné, s okamžitou účinností by nemohl vykonávat dál svoji funkci.

Mlejnek údajně měl pravidelné kontakty s Redlem nejméně od roku 2012. Ředitelem civilní rozvědky se stal začátkem července. Rakušan webu řekl, že o vazbě s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadila mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Mlejnek serveru sdělil, že se s Redlem potkával jednou až dvakrát ročně. V dané době pracoval ve firmě, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky. Důvodem podle něj bylo, že jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu, ale žádnou jeho prostřednictvím nezískal.

Sněmovní bezpečnostní výbor pozdě odpoledne nepřímo podpořil Petra Mlejnka v čele civilní rozvědky. Hlasy koaličních poslanců se v dnešním usnesení postavil za dřívější vyjádření členů vlády, podle nichž kabinet neshledal k Mlejnkovu odvolání důvody. Poslanci opozičního hnutí ANO neprosadili ve výboru výzvu vládě, aby vnitro neřídil ministr za STAN. 

Sněmovní komise pro kontrolu ÚZSI následně nepřijala ke kauze Mlejnek žádné usnesení, neprošel ani návrh o poškozování reputace zpravodajské služby.

Opozice v souvislosti s aférou žádá Rakušanovo odvolání z pozice ministra vnitra, premiér Petr Fiala (ODS) se za něj postavil. Hnutí ANO proto zřejmě vyvolá hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu, poslanecký klub věc projedná dnes v podvečer.