Vědci po celém světě se pustili do nevšedního výzkumu. Na šesti kontinentech zkoušeli, jak se v různých lesích rozkládá více než 140 druhů dřeva. Popsali přitom, jak ho rozežírají mikroorganismy, zejména houby. Za rozklad mrtvého dřeva je ale zodpovědný také hmyz, v celosvětovém průměru z 29 procent, uvádí mezinárodní studie, která vyšla v prestižním vědeckém časopise Nature. Je ale rozdíl v tom, zda se dřevo rozkládá v tropech, nebo například na Sibiři.

Aby vědci rozlišili vliv hmyzu a mikroorganismů, polovinu z dřevěných vzorků v 55 lokalitách světa umístili do síťových klecí. Ty zabránily broukům, aby se ke dřevu dostali. Během toho badatelé zjistili, že hmyz paradoxně umí tlení dřeva i zpomalit, a to v chladnějších částech planety, kam spadá například Sibiř nebo Kanada, a kde se nachází většina světových lesů. V chladnějších pásech planety totiž hmyz svou aktivitou brání napadení dřeva houbami. 

„Když je tam dřevo napadeno hmyzem, tak řada hub se do něj nedostane, protože hmyz působí antibioticky nebo vytváří dutiny, které dřevo provzdušňují. To jsme dříve nevěděli. Houby tam dřevo rozkládají pomaleji,“ říká Petr Baldrian, vedoucí Laboratoře environmentální mikrobiologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, který se na zmíněné studii podílel.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se