Řídit stát jako firmu? Asi největší hloupost, se kterou kdy Babiš přišel. Jeho učedníkům to ale nevadí

Mezi oponenty či kritiky Babišovy vlády panuje celkem shoda, že jednou z největších hloupostí, s níž zakladatel ANO přišel, bylo po věcné stránce heslo „Řídit stát jako firmu“. Stát se nedělí na majitele, manažery a podřízené zaměstnance, kteří musí respektovat záměry a nařízení, nebo jít jinam. Demokratický stát je množina svobodných lidí, kteří si vybírají politické reprezentanty a svěřují jim moc potřebnou k výkonu služby. Proto se stát řídit jako firma nemá a v dlouhodobějším horizontu ani nemůže. 

Babiš a jeho učedníci to přesto stále zkouší. Zjevně trpí pocitem, že se nemusí s nikým moc bavit – s parlamentem, opozicí, veřejností – a můžou rozhodovat jako šéfové. 

Jedním z takových učedníků je ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček. Příkladů je celá řada a poslední se týká minulého týdne. Tuplovaný ministr oznámil, že zvažovaná obří továrna na baterie do elektrických aut by se mohla postavit v Prunéřově v místě bývalé uhelné elektrárny. Hned také začal mluvit o těžbě lithia a uzavřel za vládu s firmou ČEZ memorandum o podpoře plánů na výstavbu zmíněné továrny. 

Z věcného hlediska jde o divadlo, manažerské představení, vytváření dojmu, že se něco děje. Memorandum je záznam o nějaké skutečnosti a vláda si nepotřebuje se státní firmou psát na papír, že něco podporuje. Pokud ministři plánují otevřít v Krušných horách masovou těžbu nerostné suroviny, mají občanům představit, o co půjde, vysvětlit jim, jak asi bude těžba vypadat, ubezpečit je, že dojde k odškodnění všech, které těžba postihne. Mají zkrátka vyložit karty na stůl, představit své plány a symbolicky požádat o podporu. Prostě bavit se s občany jako s partnery, a ne se schovávat za memoranda. 

Těžba lithia a výroba baterií je sporná aktivita – z jedné strany velmi potřebná pro rozvoj elektromobility a snížení emisí skleníkových plynů, z druhé strany značně problematická věc, která se lidem v místě těžby i jinde v Česku nebude líbit. S těmi všemi je třeba mluvit otevřeně a věcně, a ne teatrálně podepisovat memoranda, aby se to slovo pak dalo šikovně použít v kampani. 

Komentář Jana Kubity

Je to kampáááň! Tedy pardon, pokud jde o očkování, tak na tu jsme zapomněli

2. 8. 2021 ▪ 5 min. čtení