Vláda si nemůže jen tak říkat: tohle omezím, tohle omezím. V právním státě to má odůvodňovat, míní ústavní právník Wintr

Koalice ANO a ČSSD má necelé čtyři dny na to, aby vymyslela, co udělá se zákazy ministerstva zdravotnictví, které jí dnes zrušil Městský soud v Praze. Opatření, která soudci označili za nezákonná, se týkají zavřených obchodů a omezení svobody pohybu. "Pokud by vláda chtěla některá ta opatření udržet, bude muset analyzovat krizový zákon a rozhodnout se, ke kterým opatřením jí dává pravomoc," vysvětluje v rozhovoru pro HN ústavní právník Jan Wintr. Vláda by podle právníka měla začít své kroky podrobněji vysvětlovat. "Domnívám se, že to poměrně razantní omezování základních práv a svobod, ke kterému dochází, není žádná legrace, kdy se vláda jen tak rozhodne: tohle omezím, tohle omezím. V právním státě to má odůvodňovat," říká Wintr.

Jaké má dnešní rozhodnutí pražského městského soudu dopady do praxe?

Záleží na rozhodnutí vlády. Soud řekl, že dalekosáhlá omezení základních práv a svobod není možné vydávat jako mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Je potřeba je vydávat jako krizová opatření vlády podle krizového zákona. Ale zrušil je až s účinností od 27. dubna, takže dal vládě čtyři dny na to, aby posoudila, jestli ty zákazy potřebuje. A pokud je potřebuje, aby je vydala řádně. To nejspíš podle soudu znamená, aby je vydala jako krizová opatření podle krizového zákona, ale při dostatečném respektu k limitům, které dává ústavní pořádek České republiky včetně Listiny základních práv a svobod.

Když se vláda rozhodne, že zákazy potřebuje, a bude postupovat podle krizového zákona, co se změní? Jaké jsou potom odlišnosti mezi oběma způsoby?

Je tam několik odlišností. Jedna je v tom, že formálně krizová opatření podle krizového zákona vydává vláda, zatímco mimořádná opatření vydává ministerstvo zdravotnictví. Potom tam byl rozdíl, který patrně hrál roli při změně právní formy ve druhé polovině března, a to že zatímco u opatření podle krizového zákona se výslovně hovoří o povinnosti nahradit škodu způsobenou krizovými opatřeními, tak u opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví to tam výslovně není. Třetí rozdíl je v tom, že přece jenom katalog možných opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví a podle krizového zákona je trochu jiný. Pokud by vláda chtěla některá ta opatření udržet, bude muset analyzovat krizový zákon a rozhodnout se, ke kterým opatřením jí dává pravomoc.

A to jsou z vašeho pohledu jaká opatření?