Městský soud v Praze ve čtvrtek zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Podle něj jsou nezákonná.

Soudní senát tak vyhověl žalobě experta na zdravotnické právo Ondřeje Dostála, který kritizoval mimo jiné to, že opatření jsou svévolná, chaotická a nesrozumitelná. Rozhodnutí nejspíše také otevřelo dveře občanům a firmám k tomu, aby mohli požadovat podle krizového zákona po státu náhradu škody. Nároku na náhradu škody se už ale firmy žádající například o kurzarbeit musely vzdát. Verdikt pražského městského soudu je pravomocný.

Soud konkrétně zrušil opatření z 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob.

Vláda tak v reakci ve čtvrtek večer schválila soudem zrušená opatření ministerstva zdravotnictví jako krizová opatření vlády podle krizového zákona. Proti rozhodnutí soudu ministerstvo zdravotnictví navíc podá kasační stížnost.

Řekl to ve čtvrtek na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zároveň uvedl, že je rád, že rozsudek v zásadě konstatuje, že opatření jsou efektivní, přestože měla být podle názoru soudu nařízena skrze krizový zákon.

Čtvrteční rozhodnutí soudu ovlivnilo i debatu o prodloužení nouzového stavu. Vláda o jeho prodloužení do 25. května požádá v pátek Poslaneckou sněmovnu. Uvedl to ve čtvrtek večer po jednání vlády vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). V současnosti stav nouze platí do čtvrtka 30. dubna. Ministr Vojtěch na tiskové konferenci uvedl, že všichni ministři s prodloužením stavu nouze souhlasí. Jeho úřad má připravit materiál, který by měla vláda v pátek schválit.

 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.
 | Předplatné HN+ je zcela bez reklam.

Předseda senátu Štěpán Výborný zdůraznil, že je i za aktuální situace nezbytné, aby orgány veřejné moci lpěly na pravidlech a zachovaly tak právní stát v maximální možné míře. Vláda podle něj měla opatření vydat v režimu krizového zákona. "Soud musí odmítnout, aby takovouto pravomocí disponovalo pouze jedno ministerstvo," uvedl.

"Soud shledal, že za situace, kdy je vyhlášen nouzový stav, může omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze vláda, a to svým usnesením vydaným na základě krizového zákona," dodal Výborný.

Verdikt vyostřil diskuse o prodloužení nouzového stavu

Právník Dostál rozhodnutí soudu kvitoval. "Hlavní rozhodování bude na vládě, jak se k tomu postaví. Toto rozhodnutí samozřejmě vstupuje do debat, zda může či nemůže skončit nouzový stav. Podle mého názoru toto opatření nelze přijímat mimo nouzový stav," řekl krátce po rozhodnutí soudu. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje rozhodnutí soudu o zrušení čtyř mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví za absurdní, ale respektuje ho. Uvedl to pro server iDnes.cz.

Podle ministra vnitra Hamáčka rozhodnutí soudu potvrzuje, že pouze za nouzového stavu lze přijímat krizová opatření na boj s koronavirem. Mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová pak uvedla, že v době nouzového stavu se má postupovat podle krizového zákona a vláda má přijímat krizová opatření svým usnesením. 

Například občanští demokraté se podle jejich předsedy Petra Fialy ani po verdiktu soudu nechystají hlasovat pro prodloužení nouzového stavu, pokud vláda s takovým požadavkem do sněmovny nakonec přijde. "S žádným bianco šekem na prodloužení nouzového stavu vláda počítat nemůže. Zatím nedokázala nikdy uvést důvody, proč nouzový stav potřebuje, ani opatření, která se chystá udělat. Nyní jsme ve fázi uvolňování, nevidím teď žádný důvod pro prodlužování nouzového stavu," řekl na dotaz HN předseda občanských demokratů.

Dostálovi vadilo, že ministerstvo daná omezení odůvodnilo pouze obecnou zmínkou o výskytu nemoci covid-19 v ČR a nutností omezit její šíření. Podle něj je formulace opatření v rozporu jak s požadavky práva, tak s poznatky medicínské vědy. Napadl i chaos, s jakým podle něj vláda postupovala.

"Šest týdnů poté, co Světová zdravotnická organizace 30. ledna vyhlásila stav globální nouze, vláda neudělala nic. A pak následovalo šest týdnů ostrých restrikcí, které trvají dosud," konstatoval před soudem Dostál.

"Jsem rád, že argumenty, které jsem vznesl, nebyly mylné. Rozhodnutí považuji za mimořádně významné státoprávně. Zaprvé proto, že se tím soud vůbec zabýval a ukázal veřejnosti, že je možný soudní přezkum čehokoliv, co kdy vláda či ministerstvo zdravotnictví vydává. A zasahuje tím do zásadních práv," uvedl bezprostředně po vynesení rozsudku Dostál pro HN.

Rozhodnutí samo o sobě podle něj neznamená, že by všechna zmíněná opatření byla prohlášena za špatná nebo nevhodná, ale že byla prohlášena za přezkoumatelná. "Posunuli jsme se tím z pohledu demokratického státu zase trochu nahoru, na rozdíl od zemí, jako je Maďarsko, které se v tomto sune spíš dolů," řekl právník.

V žalobě také uvedl, že český stát nerespektoval svůj vlastní pandemický plán a že pravidla boje proti epidemii tvoří namísto odborníků politici, a to podle momentálních nálad veřejného mínění. Postup ministerstva zdravotnictví označil za "právnické chytračení".

Některé firmy se připravily o možnou náhradu škody

"Druhá významná věc je, že soud zrušil ten trik, který jsem v Hospodářských novinách kritizoval. A to ten, že vláda zrušila svá původní opatření, za která by odpovídala škodně, a nechala je vydat znovu ministerstvo zdravotnictví, o němž tvrdí, že neodpovídá škodně. Tento trik se jí nyní podle mě nehezky vymstil. Neznamená to přitom, že automaticky budou vznikat nároky na odškodnění podnikatelů a živnostníků, o tom musí rozhodnout další soudy," dodal Dostál.

"Soud reagoval na právní kličku státu, která - jak řada právníků upozorňovala - nebyla v pořádku. Cílem této právní kličky vlády zřejmě bylo znejistit postavení podnikatelů a dát tam ještě nějakou překážku pro případné vymáhání škod. Tedy, že poškození podnikatelé budou muset prokazovat nejen samotnou škodu, ale ještě i to, že stát vůbec dělal něco nezákonného a nepřiměřeného," souhlasí s Dostálem Ondřej Chmela, advokát Deloitte Legal.

Podobně to vidí i advokátka Petra Dolejšová: "Tímto rozhodnutím se šance firem na kompenzace určitě zvyšuje. Do teď nebylo jasné, jestli podnikatelé mají nárok na kompenzaci, nebo ne, protože zákon o veřejném zdraví to nijak nespecifikoval. Tím, že soud řekl, že to byl špatný postup, tak se nám to přesunulo do režimu zákona o odpovědnosti státu za nezákonný postup. Soud tak dal poškozeným podnikatelům větší jistotu, o jaký paragraf to opřít."

"Tato otázka se jistě bude v následujících dnech řešit. V rámci pomoci poskytované státem se ale již hodně subjektů nároku na náhradu jakékoliv škody zřeklo," dodává právnička Jana Sedláková ze Sedlakova Legal. Upozorňuje tak na fakt, že například firmy žádající o kurzarbeit se při žádosti musely zavázat, že nebudou žádné škody jim způsobené opatřeními vlády po státu vymáhat. Ke stejné věci se musely zavázat i firmy čerpající úvěr z programu Covid I. Jestli bude stejná podmínka i u ostatních programů Covid II a Covid Praha, ještě není známo. Vzdát se nároku na odškodnění ale nemuseli živnostníci žádající o podporu v programu Pětadvacítka.

Podle poslance ODS Marka Bendy měly firmy nárok na odškodné od začátku. "Bylo chybou, že se vláda vydala cestou rozdávání dárečků, a nikoli počítání škod," řekl poslanec a právník. "Teď budeme muset počkat, co nám k tomu soudy řeknou, ale myslím, že náhrady škody bude vláda v nějaké podobě hradit. Asi se od nich budou odečítat peníze, které dostali jako pomoc."

Žalob na vyhlášení nouzového stavu či na vydaná opatření, omezující obyvatele i podnikatele, leží na českých soudech tři desítky. Tento případ je první, kdy soud rozhodl a dal stěžovateli zapravdu.

Na Městský soud v Praze se v březnu kvůli opatřením vlády obrátila i právnička Vendula Záhumenská. "Hlavním důvodem je to, že premiér porušuje zákony, nesvolal Ústřední krizový štáb, nepostupuje od počátku podle pandemického plánu, lidé nejsou pravdivě informováni," uvedla pro týdeník Ekonom.

Soud ale jednání se Záhumenskou odročil poté, co vláda své předchozí rozhodnutí zrušila a začala vyhlašovat nová opatření ne podle krizového zákona, ale jako rozhodnutí ministerstva zdravotnictví. Podle soudu dostala žalobkyně čas na to, aby na změnu mohla ve svém podání reagovat.

Záhumenské manžel, advokát David Záhumenský, se mezitím také obrátil na Ústavní soud. Vyhlášení nouzového stavu bylo podle něj v rozporu s ústavním pořádkem a nerespektuje požadavky na ochranu základních lidských práv.

Vláda opakovaně odmítla, že by postupovala v rozporu s legislativou. Čtvrteční soudní rozhodnutí o zrušení čtyř opatření ministerstva zdravotnictví podle opozice potvrzuje předchozí obavy, že si vláda ANO a ČSSD v boji s epidemií nového typu koronaviru počíná protizákonně. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že verdikt dokládá neschopnost vlády. Šéf Pirátů Ivan Bartoš s odkazem na některé výroky soudu uvedl, že na stejná rizika upozorňovala jeho strana od počátku. Zaznívají i výzvy k rezignaci ministra zdravotnictví či celého kabinetu.

Celé znění rozsudku:

Žaloba podaná Ondřejem Dostálem:

Žaloba Zrušení OOP Mimořádn... by Tadeáš Fořt on Scribd

 

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist