Opoziční KDU-ČSL povede poslanec a bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. Delegáti mimořádného volebního sjezdu v Praze mu v sobotu dali přednost před předsedou lidoveckých poslanců a stranickým místopředsedou Janem Bartoškem a Janem Horníčkem z královéhradecké organizace. Jurečka nahradil v čele strany Marka Výborného, který se funkce předčasně vzdal z rodinných důvodů.
Narodil se 15. března 1981 v Přerově. Vystudoval obor rostlinolékařství (specializace ochrana rostlin) na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
Poslancem je od roku 2013, zároveň je i člen zastupitelstva Olomouckého kraje (od roku 2016, předtím 2012 až 2015).
Mezi lety 2002 až 2014 byl zemědělcem, má rodinnou farmu v Rokytnici u Přerova. Působil také jako vedoucí distribučního střediska agrochemie Lukrom (2005 až 2010) a vedoucí agrochemie Agro 2000 s. r. o. (2010 až 2013).
Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999; místopředsedou strany byl poprvé zvolen v listopadu 2010; funkci prvního místopředsedy lidovců zastával v letech 2011 až 2019. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v říjnu 2013; na přelomu let 2013 a 2014 byl předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL, nyní je mimo jiné místopředsedou hospodářského výboru. V lednu 2014 byl jmenován ministrem zemědělství v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve funkci setrval do prosince 2017. V minulosti byl místopředsedou KDU-ČSL v Olomouckém kraji a místopředsedou přerovské KDU-ČSL.
Je ženatý a má pět synů.
Na předsedu KDU-ČSL kandidoval již na loňském březnovém řádném sjezdu strany. Tehdy však ve druhém kole prohrál s Markem Výborným. Jurečka se následně rozhodl, že do předsednictva strany již kandidovat nebude. Dostal se ale do celostátního výboru KDU-ČSL. "Dal jsem si od politiky odstup a uvědomil si chyby, které jsem předtím neviděl," řekl k tomu.
Začátkem letošního ledna se Jurečka rozhodl, že do boje o křeslo šéfa strany půjde opět.
Podle Jurečky, který platí za dobrého zákulisního vyjednavače, je důležité, aby se lidovci zaměřili na potřeby lidí. Jako důležitá témata uvádí především dostupnost bydlení, výstavbu dopravní infrastruktury nebo důchodový systém.
Mezi své záliby řadí florbal, hru na tubu a zemědělskou techniku.
Jurečka dostal 205 ze 357 platných hlasů, oznámil předseda volební komise. Bartoška volilo 142 delegátů, Horníčka deset. Volební komise vydala celkem 377 hlasovacích lístků. Jeden zůstal neodevzdaný, 19 hlasů nebylo platných.
Jurečka se na rozdíl od Bartoška staví zdrženlivě k případné předvolební spolupráci nynějších opozičních stran. Podle Jurečky jí brání technické a legislativní překážky, později při tiskové konferenci ji ale kategoricky nevyloučil. Bartošek by si kooperaci s ostatními uskupeními před příštími sněmovními volbami představit uměl, ačkoli by počkal na zkušenosti z letošních krajských voleb.
Oba politici se liší také v pohledu na možnou budoucí koaliční spolupráci s Andrejem Babišem (ANO) či hnutím ANO. Jurečka ji nevylučuje, je podle něho možné vést dialog o formě spolupráce se všemi stranami s výjimkou KSČM a SPD. Už dříve uvedl, že by chtěl, aby se KDU-ČSL stala stranou s širokým koaličním potenciálem. Po svém zvolení ale uvedl, že lidovci nepůjdou do vlády s trestně stíhanou osobou, jež má zásadní střety zájmů ohrožující fungování státu a nemá určitou morální integritu.
Bartošek v nominačním projevu odmítl spolupráci se stranami, které by chtěly destruovat svobodu a demokracii. Do kabinetu by KDU-ČSL podle něho neměla vstoupit v případě, pokud by byl některý její člen trestně stíhán nebo neměl čisté lustrační osvědčení. Babiš stále čelí stíhání kvůli případu dotace pro farmu Čapí hnízdo a pokračuje v soudních sporech o svou evidenci jako spolupracovníka někdejší komunistické tajné policie StB.
Jurečka v projevu po zvolení vyzval všechny lidovce ke spolupráci. Bývalé předsedy strany požádal, aby kdykoli přišli s radou či podnětem, veřejnost pak k aktivní účasti na politice KDU-ČSL. Bartoškovi a europoslanci Tomáši Zdechovskému, který přímo na sjezdu z volby odstoupil, poděkoval Jurečka za to, že představili svoji nabídku vizí pro KDU-ČSL. Během projevu k Jurečkovi na pódium přiběhli jeho dva synové.
Na sjezdu rezignovalo celé předsednictvo, většina jeho členů se pokusila mandát znovu získat. Podle Jurečky je dobře, že předsednictvo tímto krokem dalo prostor pro obměnu. "Byl bych rád, abychom dokázali nakombinovat zdravý mix lidí. Těch, kteří mají zkušenost, umí zaujmout média a veřejnost, ale zároveň lidí, kteří budou přinášet nový drive," uvedl.
První místopředsedkyní KDU-ČSL nakonec zůstává senátorka Šárka Jelínková, která byla jedinou kandidátkou a kterou podpořil i Jurečka. Jelínková je v Senátu od roku 2016. Předtím byla ředitelkou domova pro seniory a zastupitelkou v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku.
Křesla řadových místopředsedů KDU-ČSL obhájili Jan Bartošek a Petr Hladík. Nově delegáti zvolili do předsednictva europoslance Tomáše Zdechovského a poslance Ondřeje Benešíka. Pozici místopředsedy neobhájil Bohuslav Niemiec, byť i on získal nadpoloviční počet hlasů.
Opoziční politici gratulovali Jurečkovi ke zvolení novým předsedou KDU-ČSL. Opakovaně mluví o možné spolupráci stran, k níž se Jurečka staví zdrženlivě, ale kategoricky ji nevylučuje.
"Jsem přesvědčen, že naše strany mají na to, aby společně změnily Českou republiku k lepšímu," napsal na sociálních sítích předseda ODS Petr Fiala. Šéf Pirátů Ivan Bartoš věří v konstruktivní spolupráci nejen v podpoře rodin a sociální politiky, ale i v oblasti životního prostředí.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by chtěla, aby Jurečka zvážil výzvy někdejšího premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta ke spojenectví. "Je toho dost, co máme společné, a na tom je třeba stavět," napsala Pekarová Adamová. Pithart je členem lidové strany, na sjezdu byl jako host.
"Máme dlouhodobě přátelské vztahy a doufám, že budeme spíš hledat to, co nás spojuje, dívat se více do budoucnosti než minulosti," uvedl k Jurečkově zvolení předseda STAN Vít Rakušan. Lidovci a Starostové se před minulými sněmovními volbami dohodli na vytvoření volební koalice, nakonec z ní ale sešlo a každé uskupení kandidovalo do Sněmovny samostatně.
Někdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si nemyslí, že by byla Jurečkovým zvolením předvolební spolupráce demokratických stran vyloučena. "To je jen černobílá zkratka lidí, kteří neznají zákoutí zákonů a chování voličů. A nepracují s daty, ale zbožnými přáními," napsal Bělobrádek na Twiteru.
Volba šéfa KDU-ČSL
Volba šéfa KDU-ČSL
