V Praze se loni zahájila stavba nejvíce bytů od roku 2008. Oproti předloňskému roku se výstavba zdvojnásobila

V hlavním městě se podle aktuálních čísel Českého statistického úřadu (ČSÚ) za jedenáct měsíců loňského roku zahájila stavba 4969 bytů v bytových domech, což je nejvyšší počet od roku 2008. Předloni to ve stejném období bylo 2194. Jak v tiskové zprávě informoval pražský magistrát, vedení města usiluje o to, aby ročně vznikalo nejméně 6000 nových bytů. Pomoci tomu má zlepšení povolování staveb, proti plánu jednotného stavebního úřadu se však postavily městské části.

"Díky opatřením, na kterých město intenzivně pracuje a která vedou k lepší koordinaci a zrychlení administrativních procesů a dodržování lhůt, lze očekávat, že v letošním roce se počet zahájených bytů bude dále zvyšovat," uvedli zástupci magistrátu ve zprávě. Napomoci by podle vedení města mělo i zrychlení projednávání změn územního plánu. Náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) dodal, že při výstavbě bytů je důležitá spolupráce investorů, městských částí a vedení města.

V Praze je 22 stavebních úřadů, ze kterých ČSÚ čerpá informace o povolených stavbách. Podle magistrátu je z podrobnějších čísel patrné, že bytová výstavba je v Praze nerovnoměrná a soustřeďuje se do severovýchodní části metropole. V správních obvodech Praha 3, Praha 8, Praha 9, Praha 10, Praha 14 a Praha 15 byla dle informací ČSÚ zahájena stavba celkem 3500 bytů, což je 70 procent z celkového počtu, i když v těchto městských částech bydlí jen 28 procent obyvatel Prahy. Naopak v Praze 4, 11 a 12, kde bydlí asi 300 000 lidí, bylo zahájeno jen 620 bytů.

Hlaváček jakožto náměstek pro územní rozvoj prosazoval vznik jednotného stavebního úřadu, který by doplnil stávající systém a posuzoval všechny pražské stavební projekty nad určitou velikost namísto stávajících menších úřadů. Odmítly to však městské části. "Politické reprezentace většiny městských částí se poměrně otevřeně vyjádřily, že se nechtějí vzdát určitého nepřímého vlivu na rozhodování stavebních úřadů, které mají sídlo v jejich radnicích, přestože vykonávají působnost státní správy. Koncepční změně v této oblasti se však v budoucnu hlavní město, domnívám se, nemůže vyhnout," uvedla radní pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová (STAN).

Do konce září se v Česku začalo stavět téměř deset tisíc bytů. Oproti loňsku to je o 79 procent více

6. 11. 2019 ▪ 2 min. čtení

Narážela tím na fakt, že i když stavební úřady mají fyzicky sídlo v úřadech městských částí, nespadají pod samosprávu, ale vykonávají působnost státní správy. To v praxi znamená, že by měly rozhodovat nezávisle na vůli místních politiků čistě na základě posouzení daných projektů dle zákona. Často se však mluví o tom, že i přes to členové vedení radnic jistý neformální vliv na rozhodování úředníků mají.

Metropole se v posledních letech potýká s bytovou krizí a rostoucími cenami bydlení. Vedení města chce stále rostoucí ceny bydlení řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je i zastavení privatizací městských bytů či podpora družstevní výstavby.

Výrazné zrychlení a zjednodušení povolování staveb slibuje i vláda, a to prostřednictvím připravovaného stavebního zákona, který by měl podle jejích plánů platit od roku 2021. Norma má však celou řadu kritiků. Mezi nejčastější výtky patří to, že nahrává developerům a nechrání veřejné zájmy. Podle některých oponentů je protiústavní. Řada odborníků poukazuje také na "příliš rychlé až zběsilé tempo projednávání".

Zdroj: ČSÚ