Počet zemřelých dárců orgánů byl loni nejvyšší za posledních třináct let. Celkem šlo o 282 lidí, jejichž orgány po smrti pomohly jiným. Pacientů, kteří by potřebovali transplantaci, je ale stále více než orgánů, ať už od dárců zemřelých, či žijících. Právě ve druhé skupině vidí odborníci nedostatečně využívaný zdroj, na který je potřeba se zaměřit.
Zemřelých dárců je rok od roku více. Ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec si to vysvětluje například tím, že se v Česku v této oblasti neobjevují žádné skandály. "V jiných zemích se třeba do médií dostaly případy, kdy se předbíhali pacienti na čekacích listinách. U nás jsme za posledních deset let nic takového nezaznamenali," říká Adamec. Pomoci mohlo i to, že od roku 2013 mají rodiny dárců nárok na příspěvek na pohřebné.
Jiří Froněk, přednosta kliniky transplantační chirurgie v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), příčinu nárůstu dárců vidí i v tom, že se orgány odebírají nebožtíkům starším než dříve. "Ukazuje se, že například výsledky transplantací jater i od starších dárců jsou velmi dobré," podotýká Froněk. A dodává, že nově mohou orgány darovat také cizinci, kteří žili a zemřeli v Česku.
Dárcem orgánu se po smrti může stát každý, kdo to během svého života nezakázal. Takových lidí je podle Adamce ve speciálním registru méně než dva tisíce. Slovo mají i pozůstalí. "U dětí se musíme ptát zákonných zástupců, ale u dospělých je to tak, že pokud za svého života nevysloví nesouhlas, tak rodinu pouze informujeme, že jejich blízký bude dárcem. Pokud to pak rodina zakáže, akceptujeme to," vysvětluje Adamec s tím, že se to stává asi v desetině případů.
Co se dočtete dál
- Jací jsou nejvhodnější dárci?
- Kolik orgánů se loni v Česku transplantovalo?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist