Loni pracovalo v Česku více než půl milionu cizinců, o 379 tisíc více než v roce 2004. Přibývá zejména těch s vyšším vzděláním a ze západní Evropy.
Od vstupu do EU se počet pracujících cizinců v ČR za čtyři roky zdvojnásobil. Od roku 2008 kvůli světové ekonomické krizi mírně klesl. Od roku 2011 jich opět přibývá, plyne z dat Českého statistického úřadu, ministerstva práce a ministerstva průmyslu zpracovaných v analýze poradenské společnosti BDO.
Od vstupu do EU v ČR značně přibylo zaměstnaných cizinců z ekonomicky vyspělejších zemí. Zatímco na přelomu tisíciletí jich zde pracovaly desítky či stovky, v posledních letech jsou v Česku ekonomicky aktivní tisíce Západoevropanů.
Nejvíce, přes 7000, jich pochází z Německa. Jejich počet se za sledované období ztrojnásobil. Dohromady přes 15 tisíc pak z Velké Británie, Francie, Itálie a Španělska a dalších klíčových ekonomik Evropy.
"Mnoho zahraničních společností má v Česku centrálu pro trhy střední či východní Evropy. Často sem vysílají expatrianty, pro které atraktivita Česka v posledních letech vzrostla. Zásadně se zvýšila kvalita života, navíc zde vznikají globální projekty, na nichž se cizinci významně podílí," uvedl Lukáš Hendrych z BDO. Zpravidla podle něj jde o vzdělané specialisty či řídící pracovníky, kteří působí zejména v Praze a Brně. Za sledované období přibylo relativně nejvíce pracovníků z Portugalska, ve srovnání s rokem 2004 se jejich počet zvětšil téměř 60krát.
Více než 80 procent zahraniční pracovní síly pochází ze sedmi zemí bývalého východního bloku. Zpravidla jde o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří nacházejí uplatnění ve stavebnictví a výrobním odvětví. Zaměstnanců ze zemí, jako jsou Ukrajina a Rumunsko, přibylo 101 tisíc. Počet těchto pracovníků, kteří až na výjimky vykonávají nízce kvalifikovanou práci, tedy vzrostl o 238 procent.
Výkon práce s nízkou kvalifikací není možné zobecnit pro pracující pocházející z Ruska a Slovenska. Právě východní soused je ze 79 sledovaných zemí největší zásobárnou pracovníků – cizinců pro české hospodářství. V porovnání s rokem 2004 zde působí Slováků téměř třikrát více. Mnoho mladých Slováků studuje české vysoké školy a po jejich absolvování zde zůstávají pracovat. Nachází u nás širší možnosti uplatnění a díky velké podobnosti řeči a kultury nemají problém s aklimatizací, podotkl Hendrych.
Významnou ekonomicky aktivní národností v Česku jsou Vietnamci. V roce 2008 se jejich počet pohyboval okolo 50 tisíc. Během dalších sedmi let nastal výrazný odliv a až v poslední době počet opět mírně stoupl nad 30 tisíc pracujících. Od roku 2008 platí legislativní úprava udělování víz uchazečům o práci z Asie. Opatření přispělo k negativnímu vývoji, který je patrný i u Japonců či pracovníků z Mongolska, vysvětlil Hendrych.
Proti roku 2004 u všech sledovaných zemí počet pracovníků vzrostl. Výrazně přibylo pracovníků i z exotických zemí, jako je Nepál, Jižní Korea či Mexiko. V absolutním měřítku však nejde o velká čísla. Nejméně pracuje v České republice ze sledovaných zemí Lucemburčanů, kterých zde působí necelé tři desítky, uzavřel analytik BDO.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist