Rodiny s více dětmi si od příštího roku pravděpodobně opět polepší, pokud tedy pracují. Vláda schválila zvýšení daňové slevy na děti - týká se to ovšem jen těch rodin, které mají dvě a více dětí.

Na druhé dítě by měla sleva od příštího roku stoupnout o 200 korun měsíčně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně ve srovnání s letošním rokem. Pro rodiny s jedním dítětem se nic nemění. Změny nyní míří k hlasování do parlamentu.

Pro první dítě v rodině daňová sleva zůstane na 13 404 korunách ročně. U druhého dítěte stoupne na 19 404 korun ročně, u třetího a dalšího dítěte pak na 24 204 korun.

Slevu, oficiálně zvanou daňové zvýhodnění na vyživované dítě, zvýšila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL pro druhé a další děti už pro roky 2015 a 2016. Podmínkou pro využití slevy je, že jde o takzvané vyživované dítě, které žije s poplatníkem daně ve společné domácnosti.

K dalšímu zvyšování dochází i přesto, že nedávno zveřejněná studie OECD, která zkoumala daňové zatížení příjmů u 34 nejvyspělejších zemí světa, Česko označila za zemi, kde funguje největší nepřímá finanční podpora v podobě daňového zvýhodnění rodin. Zkoumala přitom data za rok 2015, tedy předtím, než došlo k dalšímu růstu slevy na děti.

"Pracující rodič může uplatnit slevu na dani na vyživované děti, která se v případě nulové daně stává daňovým bonusem, a stát rodiči peníze naopak vyplácí. Zaměstnanec rovněž čerpá slevu na dani na partnera, který nepracuje. Tato podpora v některých zemích zavedena není," uvedla poradenská společnost Grant Thornton, která studii zpracovala.

Další daňové zvýhodnění rodin s dětmi ministerstvo financí pro rok 2018 a další léta neplánuje.

Přísnější pravidla pro bonus

Zároveň vláda schválila i další návrh ministerstva financí, který má od příštího roku zpřísnit podmínek pro vyplácení takzvaného daňového bonusu na vyživované děti tak, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku nebudou započítávat do limitu příjmů (šestinásobek minimální mzdy), který je nutný splnit pro získání bonusu.

Lidé si totiž podle ministerstva financí nyní často uměle navyšují potřebný základ o příjmy z fiktivního nájmu. Státní rozpočet má ušetřit 81 milionů korun. Celkově ale stát na daňovém bonusu vyplácí více jak devět miliard korun ročně.

Maximální výše takzvaného daňového bonusu – 60 300 korun – se měnit nebude. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc.

Daně i pokuty platební kartou

Na základě schváleného balíku změn by rovněž mělo být možné nově platit platební kartou správní poplatky či pokuty. "Doposud zákon nevytvářel vhodné podmínky pro placení daní, cel, poplatků a jiných peněžitých plnění platební kartou. Od příštího roku již bude záležet pouze na rozhodnutí příslušného úřadu, jestli svým klientům nabídne i platební terminál," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Využití možnosti hradit daň platební kartou předpokládá v první fázi zejména u soudních a správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém řízení.

Balík zákonů také dále mění místní poplatky. Obce by tak měly mít možnost obecně závaznou vyhláškou stanovit sazbu poplatku za vjezd do vybraných částí měst vyšší než dosud. MF navrhuje růst z nynějších maximálních 20 na 200 korun.

Ministerstvo financí dále mimo jiné navrhlo stanovit pro příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2500 Kč) obdobný daňový režim, který platí pro dohody o provedení práce. To znamená, že tyto příjmy budou podléhat srážkové dani 15 procent a neprojeví se v obecném základu daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

Proti daňovým únikům navrhlo ministerstvo financí rozšířit přenesenou daňovou povinnost, a to o případy, kdy jsou obchody hrazeny virtuální měnou.

V případě zákona o DPH se zavádí nově institut takzvané nespolehlivé osoby. Tou se může stát fyzická nebo právnická osoba, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě DPH.