Ministerstvo kultury zrušilo dvě závazná stanoviska pražských památkářů, která umožňovala postavit bytový dům v pražské ulici U Milosrdných přezdívaný maršmeloun. Informoval o tom Martin Kadrman z památkářské asociace ASORKD, z jejíhož podnětu se památková inspekce ministerstva rozhodnutím pražských památkářů zabývala.
Zrušení stanoviska znamená, že by se muselo znovu konat stavební řízení. Pokud bude investor dál o stavbu usilovat, musí být projekt znovu posuzován i magistrátními památkáři, kteří musí vydat nové stanovisko. Proti záměru stavby protestovali obyvatelé Prahy i Národní galerie, která sídlí v sousedícím Anežském klášteře.
Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková ve steřdu sdělila, že již v roce 1999 magistrát připustil z hlediska zájmů památkové péče témuž stavebníkovi realizaci projektu za určitých podmínek. V roce 2010 ale předložil projekt, který představoval razantnější způsob zástavby, stejně jako později projekt zvaný maršmeloun. "Z hlediska památkové péče tak dokončeních právních kroků k realizaci této zástavby a následné realizaci nic zásadního nebrání," uvádí ministerstvo.
Pražský magistrát již v září zrušil pro zamýšlenou stavbu územní rozhodnutí s odkazem na porušení stavebního zákona. Rozhodnutí prý neobsahuje některé náležitosti, například druh pozemků, vzdálenosti od sousedních staveb, dostatečně jasně a srozumitelně popsaný tvar budovy či vymezení území dotčeného vlivem stavby.
Na památkovou inspekci ministerstva se s podnětem k zahájení přezkumu závazných stanovisek magistrátních památkářů obrátila sdružení ASORKD a Občanský monitoring letos v květnu.
Podle Občanského monitoringu byla povolení památkářů v příkrém rozporu se statutem Pražské památkové rezervace i s ochranným režimem Anežského kláštera, který je národní kulturní památkou.
ASORKD zase upozorňovala, že závazná stanoviska z let 2012 a 2014 vydaná pro územní řízení i pro stavební řízení byla vydána v rozporu s podmínkou ministerstva kultury z roku 2010. Ministerstvo například požadovalo, aby materiál fasády byl tradiční, stejně jako střešní krytina.
Ministerstvo se ve svém současném rozhodnutí také pozastavuje nad tím, proč původní projekt domu z hlediska památkové péče magistrát odmítl, aby ho po jeho úpravě, která ale mimo jiné téměř zachovává hmotu i výšku, povolil.
Dům navrhl architekt Zdeněk Fránek. Jeho původní podobu z roku 2008, která počítala s prosklenou fasádou, odmítlo na základě názoru Národního památkového ústavu ministerstvo kultury a zrušilo v roce 2010 povolení pražských památkářů.
Nový projekt firmy Praga Progetti e Investimenti s okny do tvaru obličejů ale magistrátní památkáři schválili. Autor návrhu odmítá výtky odpůrců, prý nikdy nepočítal s fasádou v růžové barvě, která dala projektu přezdívky po růžovobílé cukrovince.
Firma Praga Progetti e Investimenti se v září proti zrušení územního rozhodnutí odvolala a ještě předtím protestovala proti práci památkové inspekce - její pracovníci prý byli podjatí.
Svou újmu v případě, že by závazná stanoviska byla zrušena, vyčíslila na více než deset milionů korun. Ministr kultury na doporučení rozkladové komise obvinění odmítl.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist