Lesy napadené kůrovcem se úspěšně oživí samy, nepotřebují zásahy člověka.
Čeští a němečtí vědci to zjistili při patnáctiletém zkoumání Šumavy.
Správa největšího národního parku v Česku se chce vydat směrem co nejmenších zásahů do šumavské přírody.
Když kůrovec napadne na Šumavě smrky, není nutné kácet mrtvé pahýly a začít okamžitě vysazovat nové stromky. Příroda se lépe omladí sama - pod šedivými odumřelými kmeny vyroste na jednom hektaru kolem 5000 smrčků. Kdyby se na stejné ploše uměle vysázely nové, vzejde jich jen 1500. Vyplývá to z patnáctiletého výzkumu českých a německých vědců. Jeho výsledky nyní zveřejnil uznávaný vědecký časopis Journal of Applied Ecology.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení