Ani nejnovější spor prezidenta Miloše Zemana s akademickou obcí zřejmě nebude stačit k tomu, aby mu zákonodárci odebrali pravomoc jmenovat profesory. Sám Zeman se chce povinnosti zbavit již delší dobu, poslanci však nemají zájem kvůli vrtochům jednoho prezidenta zavrhnout dlouholetou tradici, se kterou až dosud byli spokojeni i sami akademici.
Poté, co Zeman odmítl jmenovat tři budoucí profesory z Karlovy univerzity a Vysoké školy ekonomické, však zákonodárci zvažují, že zpřesní zákon tak, aby se prezident nemohl z povinnosti tak snadno vyvléknout.
"Myslím si, že vůbec nejde o ty tři profesory. Ta role kádrováka, do které se teď stylizuje, sleduje jediný cíl – že se chce té pravomoci zbavit. A nenaskakovala bych mu na to," říká místopředsedkyně sněmovního školského výboru Alena Putnová z TOP 09.
Zeman už se pokoušel prosadit svou při přípravě novely vysokoškolského zákona z pera ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), ale bez úspěchu. Nyní jde zákon do sněmovny a podle Putnové se Zeman svým chováním snaží donutit poslance, aby mu vyhověli. Pravomoc by místo prezidenta mohl převzít například ministr školství nebo samy univerzity.
Na otázku, zda by prezident stále uvítal odejmutí pravomoci, odpověděl jeho mluvčí Jiří Ovčáček pouze to, že "pan prezident se v tomto smyslu už několikrát vyjádřil, ale v novele vysokoškolského zákona nic z toho nebylo zakotveno".
Má být jmenování profesorů pravomocí prezidenta nebo vysokých škol?
Poslanci místo toho zvažují jinou možnost – přesněji v zákoně vymezit, že prezident má povinnost profesory jmenovat, nebo do něj dokonce napsat konkrétní lhůtu. Výbor se má novelou zabývat na červnovém jednání.
"Nejdříve bychom se měli pokusit zákon zpřesnit tak, aby bylo jasné, že prezident jmenovat musí. Teprve pokud by to i nadále odmítal, je na řadě úvaha, zda tuto pravomoc nepřenést například na akademickou sféru," myslí si člen výboru a zpravodaj zákona Jiří Mihola (KDU-ČSL).
Podle předsedy výboru a bývalého rektora Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky (ANO) by navíc odebrání pravomoci prezidentovi problém nevyřešilo. "Je to skandální a necivilizovaný postup, pohana Karlovy univerzity. Jenže jak si pomůžeme, když převedeme tu pravomoc na ministra nebo rektory? To pak budeme řešit kapric některého ministra? To není řešení situace, kdy se vysoký ústavní činitel rozhodne nerespektovat zákon," tvrdí Zlatuška.
Zeman by podle něj za svoje chování zasluhoval impeachment - tedy žalobu na ústavního činitele. "Nedělám si ale iluze, že k tomu bude politická vůle," dodal Zlatuška.
Do jednání o budoucnosti jmenování profesorů by podle Miholy měla znovu promluvit i akademická sféra. Rektoři dříve chtěli jmenování prezidentem zachovat, po nejnovějším sporu ale například rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek chce, aby si profesory jmenovaly samy univerzity.
"Tento další spor logicky vede k úvaze, zda by jmenování profesorů nemělo být v pravomoci akademické samosprávy, a tedy zbavené politických vlivů,“ myslí si vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Návrh by podpořil i šéf opoziční ODS Petr Fiala. "Já nerad ustupuju nebo měním zákony z důvodů, že je někdo nerespektuje nebo si je vykládá jinak. Ale bez ohledu na současné dění jsem byl vždy pro to, aby se jmenování nechalo na vysokých školách a bylo to funkční místo, jak je to ve většině zemí, které mají dobré vysokoškolské systémy,“ dodal Fiala.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist