Soud v úterý po poledni vynesl první část rozsudku v případu bývalého poslance ČSSD a hejtmana Davida Ratha.

Verdikty se zatím týkají jen devíti lidí, a to včetně exposlance Petra Kotta a jeho ženy Kateřiny Kottové, dříve Pancové.

Kromě nich jsou mezi obviněnými manažeři firem nebo podnikatelka Ivana Salačová, která se jako jediná přiznala ke korupci.

Soudce o všech mluvil jako o organizované skupině. Sedm a půl roku vězení si odsedí manželé Kottovi, trest si odpykají ve věznici s dozorem. Korunní svědkyně Salačová, která je pomohla usvědčit, dostala tři roky podmíněně.

Kateřina Kottová

Kateřina Kottová dostala 7 let a 6 měsíců vězení nepodmíněně a propadne jí zajištěný majetek v hodnotě zhruba 15 milionů (a k tomu další suma v eurech či dolarech).

Ještě coby Pancová vystudovala na Karlově univerzitě, kde získala titul MUDr.

Pracovala poté jako lékařka v motolské nemocnici a v roce 2008 se stala ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno. Zároveň se dostala do představenstev dalších čtyř středočeských nemocnic.

Už od 90. let byla blízkou spolupracovnicí Davida Ratha. Pracovali společně v pražském Motole, stejně tak působili i v předsednictvu Lékařského odborového klubu. V roce 1996 společně založili firmu Paracelsum, která provozovala několik ambulancí.

Její vztah s Rathem byl založen na úzké spolupráci. Sama i po příchodu do kladenské nemocnice potvrdila, že právě přátelství s ním ji v roce 2008 vyneslo do křesla ředitelky krajské nemocnice a později i do funkce ředitelky příspěvkové organizace kraje. Ta dohlížela na všechny nemocnice hejtmanství a také od nich inkasovala povinný 150tisícový "desátek" měsíčně.

V kladenské nemocnici tak "fakticky" vládl Rath, vyplývá z vyjádření některých zaměstnanců. Sama Kottová příliš nerozhodovala, podle bývalého primáře neurologického oddělení Tomáše Bouzka hejtmanovi volala i třikrát denně. Když tedy nemocnice potřebovala peníze, Rath je vždycky našel.

Kottová později vstoupila do ČSSD a v roce 2010 ji voliči poslali i do zastupitelstva středočeské Hostivice. Dokonce to dotáhla až na kandidátku pro krajské volby.

V květnu 2012 ji ale zatkla policie a skončila ve vazbě kvůli zadání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad.

Když policisté zatkli Ratha, odcházel právě z domu Kottové a jejího partnera v Rudné. Nyní jsou Kateřina Kottová s Petrem Kottem už téměř rok manželé, na svatbu v Břevnovském klášteře ale Rath nedorazil.

Petr Kott

Petr Kott dostal 7 let a 6 měsíců vězení nepodmíněně a propadne mu zajištěný majetek v hodnotě zhruba 14 milionů (a další suma na účtu a v bankovní schránce).

Byl původně také lékař, v roce 2002 se ale dostal do sněmovny za občanské demokraty.

Dlouho ovšem v jejich poslaneckém klubu nevydržel. V září roku 2003 zmeškal kvůli opilosti důležité hlasování o reformě veřejných financí. ODS ho proto tehdy vyloučila ze strany, Kott se ale poslanecké funkce nevzdal. O několik měsíců později měl další alkoholický "výpadek" a zmeškal rozpravu o DPH.

Pro někoho nicméně bylo jeho setrvání ve sněmovně klíčové. Nejprve zachránil poslanecký klub Unie svobody, když z něj několik členů odešlo a klubu hrozil zánik. Díky Kottovi, který do něj v červenci 2004 vstoupil, ale mohl existovat dál. Podobně pak o dva roky později podpořil zákon o neziskových nemocnicích, které prosazoval tehdejší ministr zdravotnictví Rath.

Nakonec se stal členem ČSSD.

Po odchodu ze sněmovny se Kott stal ředitelem středočeské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny, následně pomáhal Rathovi koordinovat převod pěti středočeských nemocnic na neziskové organizace.

Ivana Salačová

Ivana Salačová dostala 3 roky podmíněně s odkladem na 5 let a zaplatí peněžitý trest milion korun.

Salačová byla ředitelkou a do léta roku 2012 i jednatelkou stavební společnosti FISA (nyní JIPE). Jako jediná v kauze se přiznala ke korupci a získala statut spolupracující obviněné.

Týká se jí obvinění z manipulace s tendry na opravu zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici. Vystavováním faktur za fiktivní služby pomáhala "vyrábět" prostředky na provize.

V závěrečné řeči se před soudem hájila tak, že pouze chtěla své firmě zajistit zakázky. "Brala jsem to tak, že nutnou provizi dávám těm, kteří zajistí stavební zakázky. Dnes postupem času můžu říct, že jsem nejednala správně a že toho lituji," prohlásila.

Pavel Drážďanský

Pavel Drážďanský dostal 5 let vězení nepodmíněně a propadne mu majetek ve výši 2,5 milionu korun. Zároveň musí zaplatit peněžitý trest půl milionu korun.

Byl ředitelem a členem představenstva stavební společnosti Konstruktiva Branko.

Žalobce jej vinil mimo jiné z toho, že v květnu 2012 přinesl Kateřině Pancové provizi za přidělení zakázky na opravu zámku Buštěhrad.

"V obžalobě spatřuji řadu spekulativních a lživých tvrzení," prohlásil ale před soudem Drážďanský.

Tomáš Mladý

Tomáš Mladý dostal 5 let vězení nepodmíněně a musí zaplatit peněžitý trest půl milionu korun.

Ve stavební firmě Konstruktiva Branko byl obchodním ředitelem a stejně jako Drážďanský je spojován s opravou buštěhradského zámku.

V závěrečné řeči u soudu prohlásil, že nevypracovával rozpočet k Buštěhradu. Také se hájil tím, že je "bezúhonný otec od rodiny, pro kterého je toto jednání velmi náročné a stresující".

Martin Jireš

Martin Jireš dostal 5 let a 6 měsíců vězení a propadne mu majetek ve výši zhruba 2 miliony korun.

Je bývalým místopředsedou představenstva firmy Puro-klima, která se specializuje na dodávky pro zdravotnické provozy.

Podle žalobce dal spoluobžalovanému Kottovi úplatek v souvislosti se zakázkou na modernizaci části nemocnice v Příbrami.

Václav Kovanda

Václav Kovanda dostal 3 roky podmíněně s odkladem na 4 roky a musí zaplatit peněžitý trest půl milionu korun.

Dohlížel za firmu Pohl na rekonstrukci gymnázia v Hostivici, kvůli níž byla ve vazbě Salačová - stavbu řídil přes vedoucího výroby a přes stavbyvedoucího. Podobně jako ostatní u soudu upozorňoval na údajné rozpory v její výpovědi.

Jindřich Řehák

Jindřich Řehák dostal 5 let a 6 měsíců vězení a musí zaplatit peněžitý trest milion korun, nebo místo toho dostane navíc náhradní dvouleté vězení.

U soudu stejně jako většina obviněných odmítal vinu, což dokazoval tím, že stále vede firmu Hospimed.

Ta podle obžaloby vyhrála zakázku na vybavení nemocnice v Kolíně za úplatek, který Řehák předal v roce 2011 Kottovi.

Společnost založil v roce 1990 ještě jako mladý sekundář na porodnickém oddělení. V 90. letech Hospimed ovládl trh se zdravotnickými přístroji. Teď má ale společnost jen zlomek z kdysi miliardových tržeb a poprvé přiznává krizi.

Firmě se dnes nedaří nejen kvůli aféře jejího majitele, ale způsobil to i tlak na větší průhlednost zdravotnických tendrů. Jak totiž Řehákova firma rostla, stále častěji se objevovaly pochybnosti, zda stamilionové soutěže, které vyhrávala, jsou čisté. 

Řehák se mezitím rozkročil do dalšího odvětví: v roce 2012 postavil s pomocí evropských dotací hotel a wellness centrum ve Frýdlantu na Liberecku. Rozpočet byl 150 milionů.

Loni na jaře za 37,5 milionu získal oblíbenou chatu Smědava v Jizerských horách.

Jaká má být podle Řeháka atmosféra ve firmě, popsal v jediném trochu osobním rozhovoru - v bulletinu ke dvacátým narozeninám Hospimedu. "Do práce humor nepatří. Myslím, že odvádí pozornost a řadu lidí a spolupracovníků svádí k ležérnosti a menší ostražitosti, která ne vždy bývá na místě," prohlásil.

Jan Hájek

Jan Hájek dostal 3 roky se čtyřletou podmínkou a musí zaplatit peněžitý trest půl milionu korun, nebo stráví náhradní rok ve vězení.

Státní zástupce vinil Hájka z toho, že dal Kottovi úplatek, aby se mohl podílet na zadávací dokumentaci tendru na dodávku zdravotnické technologie pro nemocnici v Mladé Boleslavi.

Související