Zastupitelé Prahy 10 chtěli informace. Museli k tomu mít souhlas starostky Kleslové

Ještě před komunálními volbami slibovalo hnutí ANO v Praze skrze svoji kandidátku na primátorku Adrianu Krnáčovou, že jednání rady hlavního města bude veřejné. Krnáčová se stala primátorkou a jednání rady je na pražském magistrátu i čtvrt roku poté přístupné jenom radním a schváleným hostům.

Praha 10, kde vládne její stranická kolegyně a čerstvá místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová, šla ještě dál. Na začátku roku vydala radnice nestandardní normu. Podle ní nemají zastupitelé nárok na materiály, které rada projednala v minulých volebních obdobích nebo které teprve bude projednávat, ani na zápisy z jednání rady.

Normu s názvem Pravidla pro poskytování informací vydala desátá městská část v lednu. Kromě toho, že nad rámec zákona určovala, na které informace zastupitelé nárok nemají, navíc stanovila, že ostatní mohou zastupitelé získat jen se souhlasem starostky, jejích zástupců, případně tajemníka.

"Podle tohoto dokumentu nemám nárok na nic, a když ano, musím si podat žádost starostce Kleslové, která ji vyhodnotí. Ta norma v podstatě neumožňuje opozici cokoli kontrolovat," říká šéf opoziční TOP 09 Radek Lojda. Ten už má s nařízením praktickou zkušenost. Když s kolegou žádali o informace, byli vyzváni, aby podepsali takzvaný "příkaz tajemníka". Když odmítl, žádné informace nedostal.

Kleslová odmítá, že by s dokumentem měla cokoli společného. I to, že by vydávala jakékoli souhlasy. "Vydal jsem to já, 23. února jsem to pak zrušil," říká k tomu tajemník Prahy 10 Martin Slavík a dodává, že se ukázalo, že "ten příkaz není úplně správně".

Úřad chce ale poskytování informací zastupitelům řešit. "Budeme to dál řešit individuálně případ od případu, nevidím v tom problém," říká Slavík. Podle něj byla pravidla sepsána především pro úředníky, aby věděli, jak mají postupovat. A aby například nevydali informace související se zákonem na ochranu osobních údajů.

Podle Transparency International mají ale zastupitelé nárok i na ty – pokud je potřebují pro rozhodování zastupitelstva.

Normu kritizovalo i sdružení Otevřená společnost, podle kterého by bylo podobné omezení, stanovené vnitřním předpisem, soudem zrušeno. A nezákonné je podle něj i to, že norma stanoví okruh osob, kterým se mají žádosti o informace podávat.

"My tady na Praze 10 samozřejmě informace poskytujeme, to nezakazuje paní starostka, spíš jsme chtěli stanovit nějaká pravidla," dodává Slavík.