Zástupci vlády a justice se v pátek večer dohodli na platech soudců a státních zástupců. Ti mají podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se jednání účastnil, dostat část platů zpětně, části nároků se ale vzdají.

Stát by to mělo vyjít na zhruba 1,2 miliardy korun, uvedla ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Výplata peněz je podmíněna tím, že soudci a státní zástupci přistoupí na dohodu o narovnání, ti, kteří na ni nepřistoupí, nárok na doplatek mít nebudou. Návrh ještě musí schválit vláda.

"Ta dohoda je o tom, že obě strany ustoupily nějakým způsobem. To znamená scházíme se zhruba na půli cesty. Soudci, státní zástupci v podstatě zapomenou na doplatek platů, co se týče trojnásobného koeficientu, stát na druhou stranu by doplatil rozdíl v platové základně," uvedl na tiskové konferenci Zeman. "Předpokládá se, že nebudou podávány žaloby v těchto věcech, a stát tak ušetří na nákladech řízení," vysvětlil.

Páteční vícehodinová diskuse řady expertů reagovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého nepoužívá ministerstvo práce při stanovování platů správný statistický údaj. Nynější dohoda stanoví, že stát opravený propočet platové základny zpětně použije pro roky 2012 až 2014. 

V uplynulých letech navíc zákon soudcům a státním zástupcům místo trojnásobku přiznával jen 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře (u státních zástupců je výsledek ponížený koeficientem 0,9). Tohoto nároku na doplatek se soudci a žalobci vzdají.

"Otázka dlouho nebyla řešena, byla zlehčována, proto se z toho stal tak velký problém. Přestože soudci situaci nezavinili, jsou připraveni vzdát se části svých nároků, aby důvěra v ně zůstala neotřesena. Vyzývám všechny své kolegy soudce, aby se zamysleli nad tím, co je ve hře. V tuto chvíli nemá smysl a není legitimní prodlužovat problém vedením dalších soudních sporů," uvedl předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Podle něj soudci jeho soudu vezmou zpět své dosavadní žaloby kvůli platům a nebudou uplatňovat další nároky. Také předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal věří, že převážná většina soudců jeho soudu dohodu uzavře. "Veřejnost by si měla uvědomit, že soudci se vzdávají velké části svých oprávněných nároků," podotkl.

Rezervovaně se k dosaženému kompromisu vyjádřil ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. V České televizi uvedl, že jednání bere spíš jako "výměnu pozic" a že věc musí rozhodnout vláda. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) a předsedkyně České statistického úřadu Iva Ritschelová podle něj potvrdily, že stát počítal platy správně. Nedovede si prý také představit, zda v situaci, kdy je podáno kolem 1300 žalob, bude každý soudce dohodu respektovat. Na dotaz, jestli jeho vyjádření znamená, že ve vládě dojednaný kompromis odmítne, ale odpověděl záporně. "Ne, jen komentuji tu situaci," dodal.

Dohodu v pátek podpořili i prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová a šéf Unie státních zástupců Zdeněk Matula. Baxa doplnil, že doplatek dostanou všichni soudci a státní zástupci, kteří přistoupí na dohodu o narovnání - tedy nikoliv jen ti, kteří v minulosti kvůli platům podali žalobu. "Někteří se nesoudili z etických důvodů," poznamenal. Jiné řešení by podle něj bylo vzkazem, že soudit se je lepší než se dohodnout.

Představitelé justice i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se výrazně postavili za Válkovou, o jejímž brzkém konci v čele resortu spravedlnosti se v posledních dnech spekuluje. Uvedli, že dojednání dohody je její zásluhou.

Podle ministryně počítal nejhorší možný scénář s tím, že finanční narovnání se soudci a státními zástupci bude stát státní kasu až šest miliard korun. Zároveň upozornila, že její resort v rozpočtu potřebnou 1,2 miliardy korun nemá. Významné, ne-li rozhodující slovo ohledně sjednané dohody tak podle ní bude mít ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Vláda v uplynulém týdnu zvažovala i jiné řešení problému - ústavní stížnost, kterou by mohl podat předseda Okresního soudu Brno-venkov, odkud vyšel pilotní případ týkající se platů. Účastníci dnešního jednání tuto variantu neprobírali, ačkoliv předseda brněnského soudu Petr Jirsa se schůzky zúčastnil. Podle dalšího účastníka jednání, ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) dohoda možnost podání ústavní stížnosti nevylučuje.