Jedním z nejsledovanějších předpisů, které ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) chystá, je zákon o veřejných zakázkách. Měl by rozhýbat zamrzlé investice a zmírnit vleklou krizi například ve stavebnictví.
Samotná změna zákona situaci nenapraví, protože praxe ukazuje, že hlavní problém spočívá v tom, že zadavatelé se v pravidlech nevyznají. Navíc mají kvůli nejasnému zákonu strach, že si pro ně po schválení nějakého projektu přijde policie.
"Musíme vrátit zákon o veřejných zakázkách tam, kde je v právním řádu jeho místo. Tedy aby popisoval, jak vést zadání zakázky, nic více a nic méně,“ říká Věra Jourová v rozhovoru.
HN: Jak jsme se dostali do situace, kdy se po zákonu o veřejných zakázkách chce, aby řešil, jak nekrást, namísto toho, jak investovat?
Postupnými novelami a přesvědčením, že čím to bude složitější, tím to bude větší zábranou kradení. Zákon se stal složitou normou, která už dnes zadavatelům velmi komplikuje zadávání. Dostalo se to do roviny, kdy se bez právních specialistů zakázka skoro nedá zadat. Už je naplněna kritická mez. Je potřeba vrátit se zpátky k podstatě toho zákona. Mají to být pravidla pro zadání zakázky. Nic víc bych od toho zákona nečekala.
Samozřejmě že tam musejí být nároky na transparentnost a nediskriminaci, ale nesmí se s tou vaničkou vylít i dítě. Což se podle mě už stalo. Proto taky, abychom tu normu dostali zpátky tam, kde je v právním řádu její místo, chceme na směrnici reagovat novým zákonem, a nikoli novelou.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
