Vývoj na Ukrajině může v Česku odstartovat největší vojenské manévry od 11. září 2001. Vedení armády počítá se sérií kroků, kterými by reagovalo na zhoršení situace: až 1200 vojáků by mohlo vyrazit na hranice, aby s policií zajistili jejich ochranu.

Další jednotky by pak zabezpečily strategické objekty, jako jsou jaderné elektrárny či rozvody energií. "Ta krize už pálí i nás. Pokud by ruská armáda překročila ukrajinské hranice, znamenalo by to pro Česko řadu problémů," říká v rozhovoru pro HN náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Vojenský střet mezi Ruskem a Ukrajinou by podle něj mohl způsobit zvýšený příliv uprchlíků, na který by stát mohl reagovat například omezením propustnosti hranic. Navíc by se mohlo stupňovat napětí uvnitř více než stotisícové ukrajinské menšiny. "Řada lidí si stále myslí, že ta krize je od nás daleko a že se všechno vyřeší politickou dohodou. Ve skutečnosti ale Krym a Ukrajina znamenají probuzení z pocitu, že nám nic nehrozí," říká Pavel.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se