Řád německých rytířů požádal v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků.

Zpět chce i některé budovy, mimo jiné hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. Řekl to mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.

Pokud bude majetek vydán, bude podle něj sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy.

Řád žádá také Velmistrovský dům v Opavě, kostel v Karlově Studánce, bývalý chudobinec v Bruntále, část konventu v Opavě a zámek Bruntál.

Řád německých rytířů přišel o svůj majetek nejprve krátce po odtržení Sudet od Československa. Adolf Hitler ho označil za nepřátelský říši, a v říjnu 1938 tak byly jeho nemovitosti zabaveny.

O jejich navrácení se řád neúspěšně pokoušel už po skončení války. Ministerstvo zemědělství však rozhodlo, že šlo o zrádcovskou organizaci a její majetek má být zkonfiskován.

V únoru 1948 tehdejší Nejvyšší správní soud rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit a domáhal se doručení verdiktu, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.

Podle vikáře velmistra řádu Metoděje Hofmana vystupoval řád stejně jako jeho představitelé od doby nástupu fašismu v Německu proti německé expanzivní politice a vyvíjel aktivity směřující k zachování celistvosti a suverenity Československa.

"Přímým důsledkem loajality řádu vůči Republice Československé bylo jeho zrušení a konfiskace jeho majetku, konkrétně se tak stalo 27. 2. 1939 výnosem říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti," napsal Hofman.

Řád prý chce zpět nemovitosti, jež vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou.

"V roce 1945 byl tento majetek podle dekretu č. 5 prezidenta republiky řádu navrácen, a při tom byl dán po dohodě s řádem a za jeho spolupůsobení pod národní správu, která majetek do roku 1951 obhospodařovala. Z toho vyplývá, že řád byl k 25. 2. 1948 vlastníkem nemovitostí, které požaduje," dodal Hofman.

Rytíři kolaborovali s nacisty, tvrdí právník

Podle vedoucího katedry ústavního práva na Právnické fakultě UK Václava Pavlíčka nemá řád nárok o navrácení majetku v rámci církevních restitucí žádat.

"V době, kdy jsem se problematikou Řádu německých rytířů zabýval, jsem měl informace, že k zabavení jejich majetku došlo už před únorem 1948. Od té doby mi nebyly přístupny žádné dokumenty, ze kterých bych mohl zjistit, že tomu tak není," uvedl Pavlíček pro server IHNED.cz.

"To, že byl řád postižen v době okupace, navíc samo o sobě neříká nic o tom, jestli jeho funkcionáři předtím nepodporovali henleinismus a nacismus. Podle dokladů, které jsem viděl, patřili k silám, které přispívaly k rozbití Československa," dodal.

Šanci uspět se svým požadavkem tak podle něj rytíři nemají. "Když jsem tento případ studoval, došel jsem k přesvědčení, že kolaborovali, a z toho hlediska na návrat majetku nárok nemají," myslí si Pavlíček.

Církve chtějí i Rubense z Národní galerie

Zákon o majetkovém vyrovnání schválil parlament v minulém volebním období. Počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Norma byla předmětem sporů už v uplynulých letech a stala se i jedním z témat předvolební kampaně.

Úpravu zákona schváleného bývalou koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM požadují kromě ČSSD také komunisté, předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš kritizuje inflační doložku k církevním restitucím. Například lidovci, s nimiž ČSSD a ANO 2011 jednají o možné vládní spolupráci, naopak zásahy do způsobu majetkového vypořádání s církvemi odmítají.

Církve zažádaly mimo jiné i o 15 obrazů, které má ve své sbírce Národní galerie. Je mezi nimi mimo jiné i obraz Petra Pavla Rubense.

Jednání ohledně jejich vydání bude pokračovat i po šestiměsíční lhůtě dané zákonem. Zástupce církví i Národní galerie se totiž shodli na tom, že jde o umělecká díla mimořádného významu. K rozhodnutí o vydání tak půlroční lhůta nestačí.