Velké pražské univerzity mění po osmi letech své vedení. Na nového rektora Univerzity Karlovy podle ekonoma z institutu CERGE-EI a odborníka na školství Daniela Münicha čeká hodně úkolů.

"Na Univerzitě Karlově se stále málo přednáší v cizích jazycích. Minimum pracovišť funguje tak, aby tam mohli studovat lidé, kteří neumí česky, a dominantně tam působí jen domácí akademici," říká v rozhovoru pro IHNED.cz Münich.

Kde se volí rektoři

(Volí se na funkční období 2014–2018)

8. 10. Česká zemědělská univerzita
obhájil současný rektor Jiří Balík

 

9. 10. Mendelova univerzita v brně
zvolen Ladislav Havel

 

14. 10. VŠE
První rektorská volba o vítězi nerozhodla. Na přelomu listopadu a prosince se bude volit znovu.

 

15. 10.
Univerzita Pardubice
současný rektor Miroslav Ludwig v. Bohumil Culek

 

16. 10.
JAMU
současný rektor Ivo Medek v. Josef Kovalčuk

 

16. 10.
Univerzita Palackého v Olomouci
současný rektor Miroslav Mašláň v. Jaroslav Miller

 

22. 10.
VŠB-TUO
současný rektor Ivo Vondrák obhajuje post

 

23. 10.
ČVUT
Petr Konvalinka v. Vojtěch Petráček

 

25. 10.
UK
Michal Stehlík v. Stanislav Štech v. Tomáš Zima

 

??
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
termín zatím nerozhodnut

 

5. 11.
Technická univerzita v Liberci
kandidatury zatím nebyly oznámeny

 

5. 11.
VUT Brno
Petr Štěpánek v. Radimír Vrba

 

8. 11.
AVU
kandidatury zatím nebyly oznámeny

Univerzita Karlova si příští týden zvolí nové vedení. Jaké jsou dnes její slabiny?
Na UK není zvykem nechat pracoviště externě hodnotit, a to ani po stránce výzkumné, ani vzdělávací. Trochu se hodnotí jednotliví vědci, když se habilitují na docenty a profesory, ale že by se mezinárodně externě hodnotily fakulty či katedry, to ne. A z programů kandidátů na rektora se zdá, že k tomu stále chybí vůle. Když nemáte informace o tom, kdo je opravdu dobrý, pak máte velký problém s tím, jak řídit univerzitu, fakultu či katedru, kam dát více peněz, koho najmout a koho propustit.

Nejstarší české univerzitě se také často vyčítá, že mezi akademické pracovníky příliš nebere absolventy jiných vysokých škol. Souhlasíte?
Rozšířená praxe najímání vlastních Daniel Münichabsolventů je příznačná. Výběrová řízení se často šijí na míru vlastním absolventům. Mnoho lidí přednáší ze skript, která přepsali od svých starších kolegů, dřívějších učitelů. Tím pádem se na školu nedostává nová krev ani kontakty se zahraničím či nové nápady. Důsledkem je málo kreativní prostředí nedostatečně otevřené okolnímu světu.

Jak by mohla Univerzita Karlova přitáhnout víc zahraničních učitelů? Školy často zmiňují, že zahraniční profesory nemohou zaplatit.
Školy jim musí nabídnout nejen peníze, ale i kvalitní akademické prostředí fungující plně v angličtině. Také musí vědět, že tady budou mít dost kolegů jim rovných, že zde bude dostatek vědeckých seminářů, kde budou vystupovat kvalitní akademici ze zahraničí, kde se sdílejí a tvoří nové myšlenky. Ale to už jsou věci, které školy samy nezvládnou, a které vyžadují změny v celém systému vnějšího řízení, hodnocení a financování vysokých škol.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se