V České republice je více než 1200 polostátních firem, které mají obrat vyšší než jeden milion korun.

"Celkový obrat takových společností v Česku tvoří 680 miliard, což jsou pro srovnání dvě třetiny státního rozpočtu," tvrdí Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie, který se ve své nejnovější studii zabývá právě firmami, v nichž má stát či obec nadpoloviční podíl.

Největší podíl na obratu má ČEZ se 110 miliardami, ČEPRO se 78 miliardami a České dráhy s 21 miliardami. Městské a krajské firmy tvoří dohromady obrat 117 miliard.

Ze studie dále vyplývá, že ačkoliv ekonomika v posledních letech stagnovala, sektor veřejných podniků významně rostl.

Co jsou aktiva

Aktiva představují v účetnictví všechno, co účetní jednotka (v tomto případě podnik) vlastní a v budoucnu jí to přinese ekonomický prospěch (tj. například majetek, zásoby, peníze, licence, ...).

Mezi lety 2007 a 2011 vyrostla ekonomika ČR asi o 8,8 procenta. Ovšem aktiva veřejných podniků ve stejném období podle dat ČSÚ rostla o 17,7 procenta, čili dvojnásobným tempem.

"Jasné ekonomické zdůvodnění tohoto růstu k dispozici není. Je tedy otázkou, zda investice či transfery vedoucí k navyšování aktiv nebyly dány spíš politickým rozhodnutím než tržními impulsy. Je to zvláštní hlavně v krizi, kdy se ostatní sektory v růstu zrovna nepředhánějí," tvrdí autor studie Skuhrovec.

Graf ukazuje objem celkových aktiv veřejných podniků

Je po volbách? O místo přijde 9 z 10 předsedů dozorčích rad

Studie také upozorňuje na fakt, že dozorčí rady veřejných podniků se stále obsazují podle politického klíče. Tedy podle toho, kdo a s kým zrovna vládne.

Nejvýrazněji je to vidět u obecních firem. Například rok po volbách do zastupitelstev v roce 2010 se vyměnili předsedové dozorčích rad v 69 městských firmách s obratem nad 100 milionů. "To je 88 procent předsedů," dodává Skuhrovec.

V letech kolem voleb v roce 2006 to bylo 80 procent předsedů.

Graf ukazuje obměny členů dozorčích rad v obecních firmách. Volby do obecních zastupitelstev se konaly na podzim roků 2002, 2006 a 2010. Zdroj dat: ARES

K obdobným výsledkům došla studie také u předsedů dozorčích rad krajských firem.

Server IHNED.cz navíc už v dubnu zjistil, že zatímco v dobách, kdy v krajích vládla převážně ODS a KDU-ČSL, bylo složení dozorčích rad zbarveno do modra a žluta, po nástupu ČSSD a KSČM je to do oranžova a červena. To dokládá i následující aplikace.

Pozn.: Kraj Vysočina nemá krajské firmy

Studie Centra aplikované ekonomie se zaměřila i na dozorčí rady státních firem. "K největším změnám došlo za Mirka Topolánka. Je ale nutné poznamenat, že část z nich je způsobena i zvyšováním velikosti těchto dozorčích rad," tvrdí Skuhrovec.

Nicméně je také pravda, že pravicová vláda Mirka Topolánka vystřídala po několika letech levicový kabinet, který zde předtím vládl.

Obměny všech členů dozorčích rad ve státních firmách s obratem nad 100 milionů korun. Zdroj dat: ARES

VEŘEJNÝ PODNIK

Veřejným podnikem rozumí studie a. s., spol. s r. o. nebo státní podnik, kde má stát, kraj či obec nadpoloviční podíl, a tedy jej fakticky kontroluje.

O obsazování dozorčích rad se poslední dobou mluvilo především v souvislosti s exposlanci ODS. Ti se loni na podzim vzdali poslaneckého mandátu, Šnajdr a Fuksa poté nastoupili do dozorčích rad státních podniků.

"Je iluzorní tvrdit, že se někdo vzdal mandátu a přišel o moc. Ve chvíli, kdy člověk sedí v dozorčí radě podniku, jehož obrat je 10 procent státního rozpočtu, tak z hlediska rozhodovací důležitosti je to lepší pozice, než když je člověk jedním z 200 poslanců ve sněmovně. České veřejné podniky jsou dojnou krávou pro různé skupiny," tvrdí ekonomka Jana Chvalkovská, která na studii spolupracovala.

Zbývá vám ještě 10 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se