Moc nad zákony získali prezident a ČSSD. Důležité normy jsou na odpis

Po rozpuštění sněmovny může navrhovat zákonné normy pouze vláda Jiřího Rusnoka, schvaluje je Senát ovládaný sociálními demokraty a potvrzuje prezident Miloš Zeman. Nabízíme přehled nejdůležitějších připravovaných zákonů s tím, které jsou zřejmě na odpis a které mají šanci projít.

Premiér Jiří Rusnok navíc už dříve avizoval, že vláda omezí legislativní proces. Bude se zabývat maximálně jedním či dvěma zákonnými opatřeními, například snížením poplatku za pobyt v nemocnici.

Daňové změny

Dividendy i podíly na zisku měly být od ledna osvobozeny od daně z příjmu. Nyní však vůbec není jisté, že zvýhodnění pro majitele akcií či obchodních společností začne platit. Soubor změn, který to měl zajistit, již sice prošel třetím čtením ve sněmovně, ale v Senátu se může zastavit. A je možné, že nová sněmovna jej smete úplně.

„Těším se, že se podaří zabránit zrušení daně z dividend, které se někdy označují jako poslední Kalouskův tunel, protože jsem prezidentem dolních 10 milionů a ty dividendy většinou nepobírají,“ uvedl včera prezident Miloš Zeman na svém facebookovém profilu.

Soubor daňových změn však také například zvyšuje limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob, zvyšuje hranici pro osvobození příjmů u příležitostné činnosti ze 20 na 30 tisíc korun a osvobozuje od daně příjmy žáků a studentů na praxi. Pro podnikatele zavádí možnost rychleji odepisovat náklady na pořízení majetku, například u osobních aut. Zákon však také prodlužuje lhůtu, po jejímž uplynutí je prodej cenných papírů osvobozen u fyzických osob od daně z příjmu – z půl roku na tři roky.

O osudu daňových změn bude rozhodovat Senát, v němž má většinu ČSSD. Z připraveného balíčku sociální demokraté nejvíc kritizují právě osvobození dividend a podílů na zisku od daní. Podle odhadů by to v druhém roce od zavedení ochudilo příjmy veřejných rozpočtů zhruba o devět miliard. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) nevyloučil, že kvůli zmíněným daňovým úlevám shodí horní komora celý zákon. Nutné změny, které balíček obsahuje a jež souvisejí čistě s fungováním nového občanského zákoníku, pak vyřeší zákonné opatření Senátu.

„Ještě jsme tento tisk nedostali ze sněmovny, nemohu tedy říci, jak budeme postupovat. Chceme hledat řešení a domluvit se na něm i s ministrem financí, případně premiérem,“ řekl Štěch.

Na prohlášení sociálních demokratů reagoval na Twitteru například podnikatel Andrej Babiš.

Hašek ani Tejc netuší jak podnikatel uvažuje. Kdyby nebyla daň, vezme si dividendy a nechá je v ČR, když daň bude, nevezme je a stát má prd

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) August 20, 2013

Zdanění dividend je kritizováno dlouhodobě: v současnosti totiž firma nejdříve zdaní svůj zisk 19 procenty, její akcionáři následně z téhož zisku státu odvedou 15 procent při výplatě dividend, které jim firmy vyplatí. „Byla by to významná změna k lepšímu pro investory,“ myslí si Jan Čapek, partner poradenské firmy Ernst & Young.

Občanský zákoník

Šlo o jeden z nejzásadnějších zákonů, které ohrozil pád Nečasovy vlády. Příští rok začne platit dlouho chystaná novela občanského zákoníku. Jenže ve vzduchu pořád zůstává několik doprovodných novel, které mají zajistit jeho řádné fungování. A jejich schválení nyní závisí na rozhodování Senátu ovládaného sociální demokracií, která občanský zákoník dříve odmítla podpořit.

Nyní však slibuje, že normu podrží. „Je zde řada firem nebo bank, které čekají na to, jak tyto prováděcí zákony dopadnou. Budeme tedy usilovat o to, aby vešly v platnost,“ říká předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha.

Desítku navazujících novel, které se týkají například insolvenčního zákona nebo občanského soudního řádu, stihla před dvěma týdny schválit ještě Poslanecká sněmovna na jedné ze svých posledních schůzí. Nicméně vzhledem k tomu, že se sněmovna rozpustila, neměl by případné zamítnutí horní komory kdo přehlasovat. Jasné „ano“ proto musí dát už senátoři. „Pravdou je, že občanský zákoník v minulosti nebyl naší prioritou.

Avšak v situaci, kdy s ním už všichni počítají a kdy firmy do navazujících příprav vložily miliony korun, nemůžeme ohrozit jeho platnost,“ dodává Vícha.

Zmiňované novely řeší například daně z nabytí nemovitosti, zavádění takzvaných svěřeneckých fondů či otázky svéprávnosti lidí. Senát by o nich měl rozhodovat na své zářijové schůzi.

Kvůli nejasnému osudu občanského zákoníku odložila potřebné přípravy řada podnikatelů. Podle nedávného průzkumu advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners a poradenské společnosti Otidea nemá o chystaných změnách představu hned 71 procent firem. „Na to, že se jedná o největší změny za poslední dvacetiletí, které významně ovlivní život firem, to řada podnikatelů vůbec neřeší. Neuvědomují si, jak velké obměny v obchodní praxi nastanou, a obávám se, že na ně nebudou připraveni,“ komentoval výsledek průzkumu Pavel Dudák z kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Jen samotný občanský zákoník obsahuje přes tři tisícovky paragrafů, které kromě fungování firem zasahují odškodňování, dědictví, pronajímání bytů či sousedské spory. Zjednodušeně se o něm mluví jako o „zákoně, který se dotkne úplně každého“.

Zákon o úřednících

Letitou historii má za sebou zákon o státních úřednících – jen pro vládu Petra Nečase jej ministerstvo vnitra sepisovalo třikrát. Norma, která má zabránit politikům vyměňovat úředníky, kdykoli se jim to hodí, opět pravděpodobně skončí v koši.

Zákon nastavuje nová pravidla hodnocení úředníků a jejich odměňování, tedy vytváří něco jako kariérní řád a systém byrokratických hodností. Ve státní správě má vzniknout nová pozice v podobě státního tajemníka – ten vytvoří pomyslnou hranici mezi politickou a úřední sférou. „Existence zákona, který vymezí práva a povinnosti státních úředníků a jasně stanoví hranici mezi politickými a úřednickými místy, je jedním z nejdůležitějších předpokladů fungující a efektivní státní správy,“ komentoval zákon Jan Kubice, když byl ještě ve funkci ministra vnitra.

Státnímu tajemníkovi budou příslušet na ministerstvech personální pravomoci a budou mu podřízeni všichni nižší úředníci. Ministři by si tak mohli vybrat pouze svého náměstka a poradce. Funkční období státního tajemníka je navrženo na pět let a do funkce jej bude jmenovat nebo odvolávat předseda vlády na návrh ministra. 

Poslední verze normy doputovala do sněmovny, ale neprošla ani prvním čtením. Dát jasná pravidla tomu, kdo a za jakých podmínek pracuje pro stát, je klíčové pro dobré fungování administrativy. Evropská unie navíc schválením zákona podmiňuje čerpání peněz z fondů v letech 2014 až 2020. Česku dala na jeho přijetí čas do konce letošního roku. Je však možné, že nebude tak přísná.

„Důležitý je přesvědčivý pokrok v této oblasti. Pokud by příslušný zákon nenabyl účinnosti již k 1. lednu 2014, muselo by být zároveň zřejmé, že legislativní proces je v pokročilém stadiu,“ vysvětluje Jana Jabůrková, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj, které na čerpání fondů EU dohlíží.

Zákon v současné podobě kritizovala opoziční ČSSD. Podle ní nezaručuje oddělení úřednických a politických funkcí, nezajišťuje účinnou ochranu úředníků pro případ nedůvodných organizačních změn či účelového špatného hodnocení a nezaručuje konec praxe zneužívání nepřiměřeně vysokých odměn.

Je tedy možné, že sociální demokraté přijdou s vlastním návrhem zákona o státních úřednících, který vše opět změní, a kolečko začne nanovo.

Stavební spoření

Velké změny plánované ve stavebním spoření od příštího roku jdou k ledu. Norma už sice čekala na třetí čtení ve sněmovně, po jejím rozpuštění je nepravděpodobné, že by ji formou mimořádného opatření schválil Senát. Navíc levice, která má v horní komoře většinu, měla ke změnám od začátku řadu výhrad.

Vláda chtěla, aby se státní podpora ze stavebního spoření mohla od příštího roku použít jen na bydlení, a nikoliv na cokoliv, jako je to nyní. Změna se přitom měla vztahovat nejen na nové, ale i na už uzavřené smlouvy. Zároveň plánovala umožnit převod peněz ze stavebního spoření i na penzijní připojištění a tím ještě víc zvýšit zájem lidí o zabezpečení na stáří. K další změně pak mělo dojít v roce 2015. Od tohoto roku měla norma vpustit do stavebního spoření i běžné banky, takže by se konkurence ještě přiostřila.

Pro zhruba čtyři miliony současných klientů stavebních spořitelen se ale hned tak něco nezmění. Nečasův kabinet měl omezení stavebního spoření v programovém prohlášení, ale přes dva roky trvalo, než se vládní návrh propracoval k finálnímu schvalování. A čím víc se den D (třetí čtení) blížil, tím víc hlasů se proti němu ozývalo.

Výtky padaly i od vládních poslanců. Nelíbil se záměr omezit využití státní podpory i na stávající smlouvy a poslanci navrhovali, aby se novinky vztahovaly až na smlouvy uzavřené od roku 2014. Mnohým vadil i záměr rozdrobit stavební spoření do běžných bank, které by mohly vložené peníze používat nejen na bydlení. Zdlouhavá debata o změnách odrazovala nové klienty.

Co bude dál? Nová vláda musí začít celý legislativní proces od začátku včetně připomínkového řízení. V něm se dá čekat zvýšená aktivita stavebních spořitelen. Už nyní totiž dávají najevo, že některé chystané změny by uvítaly a budou se k nim snažit přimět i vládu, která vzejde z nových voleb. Líbí se jim záměr rozšířit využití peněz na penzi a na studium a zmiňují i další možnost – financování sociálních služeb ve stáří. Pochopitelně, protože tím se zvětší okruh jejich byznysu.

Stínový ministr ČSSD Jan Mládek je rád, že vládní novela spadla pod stůl. Umožní to podle něj novou debatu o parametrech, tedy jaké případné změny v něm udělat a zda vůbec.

Jak se změní počet kroků při přijímání zákonů:

Pro zvětšení infografiky ji rozklikněte