TOP 09 do dvou týdnů předloží návrh změn ústavy, které by nově vymezily pravomoci prezidenta týkající se jmenování vlády. O změnách chce jednat se všemi stranami zastoupenými v parlamentu. Vzorem má být německý model, kde má prezident první pokus na jmenování premiéra, další pokusy má Sněmovna. Pokud by zákonodárci změny odsouhlasili, vztahovaly by se nově vymezené kompetence již na současného prezidenta Miloše Zemana. Řekl to předseda ústavně právního výboru Sněmovny Stanislav Polčák. Před dílčími změnami základního zákona však varoval ústavní právník Aleš Gerloch.

"Bezesporu si myslím, že německý model, kdy prezident republiky má první pokus, kdy jmenuje předsedu vlády, je zvažovatelný. S tím, že druhý pokus by už příslušel navrhovat Poslanecké sněmovně," řekl Polčák. Třetí pokus by podle něj mohl mít předseda sněmovny.

"Obecně bych varoval před tím, provádět dílčí změny ústavy ve vazbě na určité problémy nebo konkrétní situaci," řekl novinářům ve Sněmovně Gerloch. Zákonodárci podle něj nyní řeší prezidentské pravomoci z hlediska jmenování vlády, příště by mohli řešit další dílčí problém pravomocí hlavy státu.

Strany zastoupené ve sněmovně jsou připraveny o změnách v ústavě s TOP 09 jednat. "Osobně s tím nemám problém. V ČSSD ale o tom ještě musíme vést vnitřní debatu," sdělil předseda nejsilnější opoziční strany Bohuslav Sobotka. ODS chce počkat na to, jak se prezident zachová po hlasování o důvěře pro úřednickou vládu. Strana prý i do koaliční smlouvy navrhovala právě přechod na německý systém.

K diskusi jsou připraveni i komunisté. Naopak předseda levicové strany NS LEV-21 Jiří Paroubek míní, že je nemístné měnit ústavu pokaždé, když její znění neodpovídá představám a cílům nynější politické reprezentace.

Skeptičtí právníci

K zavedení německého modelu se staví zdrženlivě Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. "To je těžké, protože německý model je založen na předpokladu, že je slabý prezident a ten prezident je slabý, protože je nepřímo volený," řekl novinářům. Podle něj není příliš pravděpodobné, že by Česko nyní opět rušilo nedávno zavedenou přímou volbu hlavy státu. Zavedení německé cesty by tak podle něj bylo pouze částečné a je otázkou, zda by fungovalo podobně jako u západních sousedů České republiky.

Podle Gerlocha je problémem odpovědnost hlavy státu za dodržování ústavy. Přímo volený prezident má oproti nepřímo volenému omezenou imunitu na dobu výkonu mandátu a zákon nově zavedl delikt hrubého porušení ústavy. Pokud by se měly posílit případné sankce za porušování ústavy, navrhuje právník, aby občané mohli odvolat prezidenta na návrh obou komor Parlamentu. "Obdobně jako byl zvolen občany," uvedl Gerloch.

Debata o prezidentských pravomocích daných ústavou se naplno rozhořela poté, co první přímo volený prezident Miloš Zeman pověřil ekonoma Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády přesto, že dosavadní vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM deklarovala většinu pro pokračování svého kabinetu.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist