Zeman chce jmenovat úřednickou vládu. Je to na hraně, míní ústavní právník

Prezident republiky Miloš Zeman preferuje úřednickou vládu. Zároveň odmítl, že by takový krok byl v rozporu s ústavou. Kabinet odborníků, se zástupci tripartity, by měl vládnout asi tři měsíce. Jako o novém premiérovi se nejčastěji mluví o poradci hlavy státu a bývalém ministru financí Jiřím Rusnokovi, Zeman však jeho jméno nepotvrdil.

"Osobně jsem přesvědčen, že ona vláda odborníků, ať bude mít jakkoliv dlouhý mandát, v případě předčasných voleb to bude mandát asi tříměsíční, může tuto otázku minimální mzdy řešit," odpověděl Zeman na jednu z otázek po pondělním jednání tripartity. Potvrdil tak, že právě toto řešení je tím, které po rezignaci premiéra Petra Nečase (ODS) kvůli skandálu okolo šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové preferuje.

Odborníci se neshodují v názoru na Zemanův připravovaný krok. "Z hlediska zvyklostí je to exces, z hlediska fungování ústavního systému v zásadě taky, takže už v téhle chvíli je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně," myslí si ústavní právník Jan Kysela. Podstata parlamentního systému je podle něj v tom, že se vláda opírá o důvěru v Poslanecké sněmovně, a dokud je v ní většina schopná držet vládu, není na prezidentovi, aby jí říkal, že se mu "ta její vláda tak úplně nelíbí a že má nějakou vládu svoji, mnohem lepší".

Naopak podle dalšího odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka je plně v pravomoci prezidenta jmenovat premiéra, a to třeba i úřednického. Předem totiž podle něj není možné říci, zda ve sněmovně dostane důvěru. "Přirozeně je to věcí prezidenta, jestli chce jít do takového způsobu, který mu přinese neúspěch," říká Pavlíček.

ODS: Zeman se snaží obejít ústavu

ODS případnou úřednickou vládu, která by měla nahradit končící kabinet premiéra Nečase, nepodpoří. Sestavení takového kabinetu je podle ODS snahou obejít parlament, na jehož důvěře má podle ústavy být vláda postavena, shodlo se v pondělí grémium strany.

Podle vedení občanských demokratů je po víkendových jednáních prezidenta a zástupců parlamentních stran jasné, že ani jedna z politických stran nevyjádřila ochotu podpořit úřednickou vládu. "Případný pokus o její jmenování v této situaci by ODS považovala za zjevnou snahu obejít parlament, na jehož důvěře má podle Ústavy České republiky být vláda postavena. Byla by to první úřednická vláda sestavovaná proti vůli všech parlamentních stran," uvedlo vedení ODS.

Občanští demokraté i nadále podporují nominaci své místopředsedkyně a šéfky Sněmovny Miroslavy Němcové na post premiérky. Na sestavení vlády se ODS chce domluvit s dosavadními koaličními partnery TOP 09 a LIDEM.

Schwarzenberg: Je to návrat ke korporativistickému státu

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v souvislosti s rozhodnutím Zemana jmenovat úřednickou vládu soudí, že se sněmovna rozpustí a budou nové volby. Zemana podle něho "očividně nezajímá", že nynější vládní koalice má v dolní komoře většinu. V souvislosti s prezidentovou myšlenkou, že by se na úřednickém kabinetu mohli podílet zástupci tripartity, Schwarzenberg hovořil o návratu ke korporativismu a zmínil například předválečnou Itálii pod vedením Benita Mussoliniho.

Zemanovi se zamlouvá úřednický kabinet. Obchází ústavní systém, říká Gazdík - čtěte ZDE

Hovory z Lán: Zeman si přeje konec Nečasovy vlády a uvažuje o kabinetu odborníků - čtěte ZDE

"Je to zajímavý návrat ke korporativistickému státu," řekl Schwarzenberg na tiskové konferenci při zasedání ministrů zahraničí EU v Lucemburku. Také za Benita Mussoliniho v Itálii, v předválečném Rakousku, Španělsku za generála Franka a v Portugalsku za Salazara podle šéfa TOP 09 došli k závěru, že politické strany jsou škodlivé a zbytečné a stát by se měl stavět na spolupráci zaměstnaneckých a zaměstnavatelských sborů.

"Všeobecné mínění bylo, že tento model byl přece jenom v posledních desetiletích překonán. Zajímavé je, že se teď k tomu budeme vracet," uvedl Schwarzenberg a zdůraznil, že Zemana nepřirovnává k Mussolinimu. "Předpokládám ale přece jenom, že se Sněmovna usnese o rozpuštění a vyhlásí nové volby," dodal předseda TOP 09.

Favorité? Ani jeden prý o nabídce neví

Hlava státu chce nového premiéra jmenovat v úterý v 15:00. Kromě Rusnoka se už skloňují i další jména, která by mohla z jeho úst zaznít. Mezi favority jsou exministr vnitra Martin Pecina, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil nebo šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Zda premiérem bude Rusnok, který resort financí vedl právě v Zemanově vládě, prezident odmítl říci. "Ujišťuji vás, že Pavel Rusnok zcela určitě nebude premiérem," řekl jen na otázku (zda bude pan Rusnok premiérem), které však dobře nerozuměl.

O tom, že by byl v hledáčku prezidenta, údajně nic neví ani bývalý ministr vnitra Pecina. "S prezidentem jsem krátce hovořil v pondělí 10. června na koncertu na Hradě. To mi nic nenabídl. Od té doby jsem ho neviděl ani s ním nehovořil," reagoval pobaveně pro server iDnes.cz.

A také Hanák spekulace zatím rezolutně odmítá. "Do žádné vlády nepůjdu, mám svoji firmu a té se nechci vzdát," řekl pro IHNED.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a člen správní rady Nadačního fondu prezidenta republiky Zavadil prý žádný návrh od Zemana neslyšel. "Dnes jsem s panem prezidentem mluvil a nezmiňoval se mi," tvrdí Zavadil a dodává, že případnou nabídku by odmítl. "Na rozdíl od jiných se necítím natolik ambiciózním, abych tuto funkci přijal. A ti, kteří jsou ambiciózní, zase nemají potřebné schopnosti," podotkl Zavadil.

Zeman: Nejde o protiústavní krok

Zeman svůj plánovaný krok nepovažuje za protiústavní nebo v rozporu s dosavadními zvyklostmi. Kritiku některých ústavních právníků odmítl s tím, že si stačí přečíst ústavu, podle níž prezident jmenuje premiéra a není přitom nijak omezen.

Výběr ministrů a dalších spolupracovníků je pak plně v rukou ministerského předsedy. "Podle ústavy předseda vlády si vybírá své spolupracovníky a pevně věřím, že ve vládě odborníků by přímo nebo nepřímo opravdu měli být zastoupeni zástupci obou důležitých stran sociálního smíru," uvedl dnes také Zeman, který se jednání tripartity zúčastnil jako první prezident.

"Mám v zásadě jasno. Mé rozhodnutí nezklame voliče, kteří mi dali hlas," prohlásil prezident už v neděli v obnovených Hovorech z Lán v Českém rozhlase.

Pokud prezident dodrží svá slova a jmenuje úřednickou vládu, padají tak plány koalice (ODS, TOP 09 a LIDEM), která se snažila současnou vládu zachovat až do řádných voleb v roce 2014. ODS nominovala ze svých řad na post premiérky Miroslavu Němcovou.

Ve sněmovně to bude mít úřednický kabinet těžké

Úřednický kabinet, pokud ho Zeman skutečně jmenuje, bude muset usilovat o důvěru ve sněmovně. Není ale jisté, jestli by ji získal. Nicméně by Zemanova vláda spravovala zemi až do voleb, ať už řádných, nebo předčasných.

Opoziční ČSSD stále preferuje jako nejlepší variantu předčasné volby. Od jednoznačného směřování k rozpuštění sněmovny v pondělí poněkud couvli komunisté. "Vláda odborníků, jak ji chce ustanovit prezident Miloš Zeman, je nyní legitimní, ale krátkodobé řešení," soudí předseda KSČM Vojtěch Filip.

O možných řešeních politické krize se Zemanem v pondělí asi půl hodiny jednala vicepremiérka v demisi a předsedkyně strany LIDEM Karolína Peake. "Prezident republiky mne informoval o svém pravděpodobném rozhodnutí pro zítřejší den. Shodli jsme se, že jedno řešení nevylučuje do budoucna jiná ústavní východiska ze současné vládní krize," sdělila po jednání s prezidentem Peake. O dalším postupu podle ní bude v úterý jednat jak republiková rada, tak poslanecký klub strany LIDEM. "Bez znalosti složení a programu jakékoli nové vlády nechci dopředu vydávat bianco šeky na její podporu. Tak jako nepodepisuji prázdné smlouvy," tvrdí Peake.

České politické dějiny dokazují, že nemít mandát od sněmovny neznamená zánik kabinetu. Miroslav Topolánek řídil v roce 2008 v demisi Česko čtyři měsíce. Zeman by tak mohl vůli zákonodárců ignorovat, protože ústava mu neukládá žádné lhůty.

Jednalo by se o třetí úřednický kabinet v historii České republiky. První byla vláda Josefa Tošovského po demisi druhé vlády Václava Klause na podzim 1997. Druhá vláda úředníků nastoupila v roce 2009 po pádu vlády Mirka Topolánka, v jejím čele stanul Jan Fischer.