Ministerstvo dopravy podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nevedlo v roce 2011 úplné a průkazné účetnictví. Kontroloři našli nesprávnosti za 46 milionů korun. Týkaly se například neoprávněné tvorby opravných položek k pohledávkám nebo neoprávněné tvorby dohadné položky aktivní.
NKÚ o tom informoval na svém webu. Vyjádření ministerstva dopravy, které v roce 2011 vedli hned tři ministři, sháníme.
"Kontroloři zjistili, že resort nevedl úplné a průkazné účetnictví, protože nezaúčtoval část nehmotného majetku a neprovedl řádnou inventarizaci," píše úřad v tiskové zprávě.
Kvůli nejednoznačným a nejasným právním předpisům v oblasti účetnictví v roce 2011 podle NKÚ není možné vyhodnotit, jestli účetní závěrka ministerstva podává věrný a poctivý obraz účetnictví.
"Kontroloři tak nemohli posoudit, jestli bylo správně účtováno o 34,7 procenta aktiv, 16 procentech pasiv, 42,7 procenta nákladů a dokonce o 96,9 procenta výnosů," uvedl NKÚ.
Stejný problém pořád dokola
Na stejný problém kontroloři narazili už několikrát v jiných kontrolních akcích. Předpisy pro účetnictví a výkaznictví vybraných účetních jednotek se totiž v roce 2010 významně změnily a už pro rok 2011 byly novelizovány. Jejich nejednoznačnost vedla k různým výkladům.
"V praxi to znamená, že stejnou finanční operaci na jednom ministerstvu účtují jinak než na jiném. Pokud je účetnictví jednotlivých organizačních složek státu vedeno podle různých výkladů právních předpisů, účetní závěrky se mohou výrazně lišit. Jinými slovy dochází k porovnávání neporovnatelného," uvedl Daniel Reisiegel z NKÚ.
Některé části účetní závěrky kontroloři nemohli posoudit, protože nebylo možné získat dostatečné informace k jejich ověření. Jednalo se třeba o výši odpisů ekonomického softwaru, za jehož vybudování a související služby zaplatilo ministerstvo 1,4 miliardy korun.
Bouřlivý rok 2011
Rok 2011 byl na ministerstvu dopravy hodně bouřlivý. Vystřídali se tam tři ministři. Na jaře rezignoval kvůli takzvané obálkové korupční kauze uvnitř Věcí veřejných její nynější předseda Vít Bárta.
Po něm nastoupil Radek Šmerda, ale krátce poté došlo k dalšímu střídání a od července 2011 šéfoval resortu Pavel Dobeš, dřívější véčkař, který později dezertoval k vicepremiérce Karolíně Peake do seskupení LIDEM. Dobeš vydržel v křesle ministra dopravy rok a půl. Začátkem prosince ale i on odešel a na jeho místo premiér Petr Nečas dosadil v rámci ministerských rošád Zbyňka Stanjuru z ODS.
LIDEM místo dopravy dostala ministerstvo obrany s Karolínou Peake ve funkci ministryně, jenže to vydrželo pouze osm dní. Peake, která vystřídala rezignujícího Alexandra Vondru (ODS), ihned po nástupu na obranu provedla radikální čistky ve vedení a vykoledovala si Nečasův hněv a bleskové odvolání.
Od poloviny prosince tak obrana nemá ministra, jeho roli už třetí měsíc supluje sám premiér Nečas.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist