Sláva, která propukla začátkem srpna kolem přistání sondy Curiosity na povrch Marsu bledne před výkonem, který předvedli američtí astronauti v roce 1969.

"Přistání Curiosity není s přistáním na Měsíci porovnatelné. Je to jeden z těch malých krůčků před vysláním lidí k Marsu či na Mars," říká Karel Pacner, publicista, novinář a popularizátor astronomie a obecně výzkumu vesmíru.

"Srovnával bych to s tím, kdy Američané a Sověti vysílali na Měsíc druhou či třetí generaci automatických sond," dodává.

V dnešní době totiž podle něj výzkum vesmíru nemá takovou prioritu ani výrazný prostor ve státních rozpočtech. "Od doby, co skončilo přetahování Američanů a Sovětů v boji o vesmír, tak se žádné vládě nechce dávat peníze na vesmírné projekty," vysvětluje.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se