Moderní soupravy bez řidiče vybrané pro metro D Pražané pod zemí nepotkají. Vídat budou jen ty, co už znají.

Z plánů trasy, která by významně pomohla hlavně lidem z jihu metropole, vypadla třeba také stanice Náměstí bratří Synků či přestup na Pankráci.

„S radními jsme se bavili o tom, že déčko potřebujeme, ale v navržené podobě, s novým typem souprav bez řidiče, je jeho stavba v historicky blízké době nereálná,“ připouští radní Josef Nosek (ODS).

Ani on sám neví, kdy se začne razit směrem do Krče.

I dřívější varianta metra D byla přece prezentována jako úsporná, nebo ne?

 

Nebyla to špatná varianta. Ale když pořizujete novou technologii, znamená to i veškerou logistiku. Musíte soupravy zaparkovat, jenže nemůžete použít stávající depo. Je nutné postarat se o náhradní díly, servis a dílny. Celá tahle mašinerie kolem stojí obrovské peníze. Varianta se stávajícím typem souprav možná není nejlepší, ale je tady zavedená. Dostáváme se tak k úsporám v řádech miliard korun.

Začnete tedy metro D stavět na konci roku 2014, jak bylo původně v plánu?

V současné ekonomické situaci si nedokážu představit, že bychom v roce 2014 nebo 2015 začali s výstavbou metra.

Ale nedávno zveřejněná koncepce dopravních priorit města na léta 2014 až 2020 s tímto termínem počítá.

Obávám se, že ekonomická situace nejde zrovna dobrým směrem. Naše předpoklady byly až moc optimistické. Můžeme začít projekční práce, připravit územní rozhodnutí a stavební povolení. Ale že by v roce 2014 vyjely razicí štíty, to nehrozí.

Posune tedy nějak spočítaná úspora deseti miliard metro D, co se týče termínu?

Tam není přímá úměra. Město se musí chovat jako reálný hospodář. Nejprve musí vědět, že na potřebné peníze dosáhne, a pak může začít.

Tušíte, z kterých peněz budete čtvrtou linku metra platit?

Pokusíme se jít všemi směry. Hlavní město by si zasloužilo dotaci od státu, jsme jediná metropole, která si platila kompletně celé metro sama. Pokusíme se samozřejmě dosáhnout na evropské dotace. Neumím si představit, že by šlo jen o investici města, splácíme projekty rozjeté v době největšího ekonomického růstu. Budeme mít plné ruce práce se zvládnutím Blanky a prodloužením metra A.

Pražany čekají od září radikální změny linek hromadné dopravy. Řekněte, v čem pro ně budou pozitivní?

Udělali jsme změnu systému. Z dnešní plošné sítě na systém postavený na jakýchsi expresních linkách, které jezdí v kratších intervalech a dostávají preferenci na semaforech. Autobusy tedy budou skutečně jezdit rychleji. Cenou za to je, že v mnoha případech bude nutné přestupovat víc než dosud.

Pokud se ukáže, že změny nezabraly, může vás to stát křeslo radního?

Myslím, že ne. Nedostanu se pod žádný tlak, když nebudu nic dělat. Pokud chci, aby se Praha za toto volební období dostala aspoň o kousíček dál, musím něco zkusit. Je to změna, která se připravuje už několik let, ale z politických důvodů nebyla nikdy přijata. Politická reprezentace každé městské části by samozřejmě chtěla, aby autobus zastavoval před každým domem, a to nejlépe ve chvíli, kdy jejich voliči jedou do práce. A pak aby tam zastavila tramvaj, když jedou večer za zábavou. To ale není možné.

Jde o ty samé změny, které bývalý primátor Pavel Bém před volbami 2010 roztrhal přímo před novináři?

Jde o základ toho, co bylo připravené před několika lety. Koncepce je upravená podle nově otevřených stanic metra. Princip je stejný.

Co když bude odpor proti změnám tak velký, že je budete muset zase stáhnout?

Člověk je tvor veskrze konzervativní. Nadávat budou pravděpodobně téměř všichni. Jde o to, aby si zvykli, že tramvaj nebo autobus, kterými jezdí dvacet let do práce, jezdí jinak. V listopadu chceme udělat celkový průzkum, budeme se ptát cestujících na spokojenost. Výsledky nám pomůžou upravit systém tak, aby vyhovoval.

Vážně se nebojíte, že převáží negativní reakce?

Zkušenosti jsou takové, že třicet procent cestujících potěšíme, pět procent ne. Ostatní budou jezdit zhruba nastejno. Tento systém není žádný experiment, v zahraničí funguje například v Drážďanech, Berlíně, u nás pak v Brně nebo Českých Budějovicích.

Celý rozhovor s Josefem Noskem čtěte v úterním vydání přílohy HN Praha.

Čtěte více v Hospodářských novinách