Přímo volený prezident se může prosadit na úkor vlády, obává se politolog Lebeda

Větší legitimita dá přímo volenému prezidentovi do rukou zbraně, kterými může deptat slabou vládu, domnívá se politolog Palackého univerzity v Olomouci Tomáš Lebeda.

Přímo volený prezident se podle něj může cítit být vybaven silným mandátem. Z toho důvodu by si mohl klást tvrdé podmínky při sestavování vlády, mluvit do její práce nebo ji nutit k ratifikaci mezinárodních smluv, uvedl Tomáš Lebeda v rozhovoru pro IHNED.cz.

Jde podle vás o nejvýznamnější změnu ústavy?

Rozhodně. V roce 2009 bylo ještě schváleno tzv. "seberozpuštění" sněmovny, které by mělo usnadnit řešení vládních krizí a vypisování předčasných voleb. Ale to byl dílčí zásah, který s sebou nepřináší řadu dalších důsledků, zatímco přímá volba prezidenta na sebe nabalí celou řadu dalších dopadů.

Politici obhajují zavedení přímé volby tím, že takto zvolený prezident má větší legitimitu. Souhlasíte s tímto argumentem?

To je přesně ten argument, který ale hovoří proti zavedení přímé volby. Tím, že dáme prezidentovi silnější legitimitu, posílíme jeho postavení, v podstatě učiníme exekutivu schizofrenní. Parlamentní režim předpokládá, že naprostou dominanci bude mít vláda v čele s premiérem, u hlavy státu se naopak předpokládá, že bude velmi slabá. Politici nyní složku, která má být slabá, pravomocemi ponechávají relativně slabou, ale současně jí významně zvedají legitimitu. Ta bude v tuto chvíli větší, než je legitimita vlády a premiéra. Přímo volený prezident se bude cítit být vybaven silným mandátem, který v jeho očích nemusí mít premiér. Z toho titulu bude oprávněn mluvit vládě do její práce.

Jedna věc je, že do toho může mluvit, druhá, jestli bude moct konat...

I když teď prezident nemá legitimitu od lidu, snaží se využívat své pravomoce extenzivně a jde na hranu – a podle mne mnohdy i za hranu – svých ústavních pravomocí. Pokud bude prezident v tomto duchu pokračovat, nebo půjde ještě dál, tak se může stát, že bude vládu tlačit k určitým řešením, jako je například ratifikace mezinárodních smluv. Může si klást neskutečné podmínky při sestavování vlády. Může si krok po kroku zvětšovat svoje teritorium. To jsou oblasti, kde by mohl postavení, které mu dá přímá volba, využít.

Politici, kterým se přímá volba příliš nelíbí, se obávají, že se na Hrad může dostat člověk, který politiku neovládá a nebude si počínat jako neprofesionál, navíc snadno manipulovatelný. Je to opodstatněná obava?

V tom nevidím největší riziko, i když chápu, že to říkají zrovna politikové. Těch populistů, kteří se dostali do české politiky, nebylo zase tolik. Největší riziko spatřuji právě v těch systémových konfliktech. A jsou to další volby navíc v novém termínu.

Další argument: Přímá volba posílí demokracii...

Demokracii neposílíte tím, že budete přidávat nové a nové volby.

Neodradí další volby voliče?

Nemusí to být přímo tak, že by musela být nutně nižší účast v přímé volbě, může být ale nižší u jiného typu voleb. Únava z voleb se však projevit může. Jde o ty permanentně se opakující kampaně, které se vedou stále agresivnějšími prostředky a jsou stále nákladnější. To prohlubuje určitou deziluzi společnosti z politiky.

Jakému kandidátovi by přímá volba mohla pomoct?

Asi kandidátovi, kterého lze považovat za výraznější osobnost, který za sebou ale současně má nějakou politickou stranu a který má více vlažnějších příznivců než zarytých odpůrců. Ve druhém kole se bude hledat podpora i mezi voliči jiných kandidátů z prvého kola a jde o to, aby ten člověk dokázal být dostatečně akceptovatelný pro širší okruh voličů než jenom pro ty, kteří ho volili v prvním kole.