Poslanci ve středu krátce po poledni změnili historii ve volbě českého prezidenta. Budoucí hlavu státu už možná nebudou volit politici parlamentních komor, ale samotní občané České republiky. Pro tuto možnost zvedlo ruku 159 poslanců jak koalice, tak opozice. Komunisté se zdrželi.

Sociální demokraté se nakonec na poslaneckém klubu dohodli, že podpoří novelu ústavního zákona, která zajišťuje přímou volbu prezidenta.

Koaliční poslanci přitom schválili dva ze tří jejich návrhů. Sporný návrh na změnu způsobu jmenování členů bankovní rady České národní banky neprošel. Se svými pozměňovacími návrhy neuspěli ani komunisté.

ČSSD původně chtěla přímou volbu prezidenta zablokovat v Senátu, kde má opozice většinu. Nakonec však předseda strany Bohumil Sobotka řekl, že svým senátorům doporučí, aby předlohu ústavní změny zákona schválili v současném znění.

Co se změní Doposud Návrh

Volba prezidenta

Prezidenta volí obě parlamentní komory na společné schůzi. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů. 

Hlavu státu by volili všichni voliči podobným většinovým systémem, jakým volí senátory.

Prezidentem by se stal kandidát, který v prvním kole obdržel nadpoloviční většinu hlasů. Pokud by se tak nestalo, konalo by se za čtrnáct dnů druhé kolo volby, do něhož by postoupili dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.

Kandidáta na prezidenta by mohlo navrhnout alespoň 50 tisíc občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů.

Odvolání prezidenta

Prezidenta nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Pouze může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Ústavní soud může na základě žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident ztrácí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání prezidenta - Senát by mohl se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu by bylo třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců.

Prezidentská imunita

V současné době je trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce navždy vyloučeno.

Podle novely by prezidentská imunita byla omezena pouze na dobu funkčního období.

Milosti

Prezident může mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

K platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí bude třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

 

Sociální demokraté uspěli s návrhem, který se týká omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce by byla podle dalšího úspěšného návrhu ČSSD omezena prezidentova imunita.

Sociální demokraté zdůrazňovali, že od některých svých pozměňovacích návrhů ustoupili a vůbec je nepodali. Týkaly se prodloužení funkčního období prezidenta z pěti na šest let a možnosti odvolat ho v referendu.

Ze sousedních zemí České republiky volí svého prezidenta obyvatelé na Slovensku, v Rakousku a Polsku, v Německu je prezident volen nepřímo sborem volitelů.


Názor komentátora Hospodářských novin Jiřího Leschtiny:

Pochybnosti o upřímnosti úmyslu parlamentních stran zavést přímou volbu prezidenta byly až dosud na místě. Je na čase z nich slevit poté, co tento zákon prošel Poslaneckou sněmovnou hlasy koalice i sociální demokratů? Ano i ne.

Shoda poslanců sněmovny na tom, o čem hlavní strany už dlouho mluví jako o svém bytostném přání, je bezesporu krok kupředu.

Teď jde o to, zda si členové sněmovních klubů neřekli: Proč bychom hlasovali proti, když lidová volba hlavy státu je v průzkumech tak populární. Ať si s tím poradí Senát, pro který je volba prezidenta jedinou hvězdnou hodinou, kdy k němu upíná zrak většina národa. Pokud si ji chtějí zachovat, ať to shodí ze stolu a vymyslí, jak to vysvětlit občanům. Celý komentář Jiřího Leschtiny ZDE


Anketa osobností: Dokázala by přímá volba přinést lepšího prezidenta?

 

Chcete si sami zvolit svého prezidenta, nebo je lepší, když rozhodnutí zůstává na politicích? Znáte osobnost, která by měla nahradit Václava Klause? Vaše názory nás zajímají, napište nám.

 
Váš názor: Přímá volba prezidenta 
Vaše jméno a obec: 
Váš e-mail: 

 


Jura Chmiel, Praha 1  Ano - ve zneni schvalenem PS.


Karel Volf, Valašské meziříčí  1. Ano, chci volit prezidenta. 2. Neznám, vyberu z kandidátů.


Robert Konopásek, Brno

Rozhodně sám i s tím rizikem,že by byl zvolen třeba Babiš.Jinak je to velký stranický handl. Klause by mohl nahradit prakticky kdokoliv, kdo by nás netáhl zpátky k Rusku.


Terezie, Praha

Ač se obávám, že by volba pravděpodobně dopadla jinak, než bych si přála, chci volit svého prezidenta, zejména kvůli průběhu posledních prezidentských voleb, které byly velmi netransparentní a nátlakové. Mým ideálním prezidentem by mohl být např. Prof. Jan Sokol, Ph.D., CSc.


Bc. Jan Zednik, Destna

Dobry den, je to nesmysl, v soucasne ekonomicke situaci budeme vyhazovat jen dalsi penize za volby,jejichz vitezem bude dle navrhu prezident s jeste mensimi pravomocemi. Prima volba ma smysl v prezidenstkych demokraciich (USA, Francie), v parlamentni demokracii je to mrhani casem a prostredky.

Dalsi negativni konsekvenci je, ze prezidentske volby kvuli kampanim budou na cas paralyzovat politiku, stejne jako je tomu pred vsemi ostatnimi volbami (politici se nevenuji naplno sve praci, zameruji se na prosazeni sve kanidaury, kolegu ci strany).

Cele je to pro me nekoncepcni a zbytecne mrhani penez.


Roman Enderglund

Nejtransparentnější volbou by bylo dvoukolové hlasování, kdy by v prvním kole musel být ústavní většinou zvolen ten kandidát, který by získal podporu například 10 tisícem voličů (podpisů). Ve druhém kole by již nehlasovali zákonodárci, ale občané pro ty kandidáty, kteří by prošli prvním kolem. Tím by se prakticky vyloučila možnost, aby se strany mohly mezi sebou na kandidátovi dohadovat, protože poslední tedy druhé kolo by bylo přímé a rozhodoval by o něm občan, nikoliv lidé jako Rittig, Janoušek, Weigel nebo Šlouf...


Němec

Jsem proti - budou voleni pouze populisté, jako Klaus. Na Slovensku zvolili bývalého komunistu a snad i spolupracovníka STB.


Peter Karak, Praha

Myslim ze sa staci pozriet na to, koho vyprodukovala priama volba na Slovensku a koho volba parlamentom v CR.
Vrcholovy komunista Schuster a byvaly Meciarov poskok Gasparovic versus Havel a Klaus.
Priama volba nic lepsie nezaisti a preto si myslim, ze je zbytocna.


 

Petr, Roudnice

Chci si zvolit svého prezidenta, ale musí to být člověk, který bude osobností a bude respektován i ostatními státy světa. Měl by to být člověk, který bude nestranný, aby nebyl členem žádné politické strany...Prezident by se neměl orientovat na Rusko ale spíš na západní státy jako je Velká Británie a Francie...


 

Zdeněk J., Kostelec na Hané

1. Ano, odpadne nechutné handlování mezi stranami.
2. Nevím, jen bych nevolil žádného kandidáta z minulých a současných politiků.


 

Honza, severní Čechy

Přímá volba prezidenta je něco naprosto zbytečného. Navíc, pokud jsem to správně pochopil, doprovází ji i mírné snížení některých prezidentských pravomocí, což naprosto odporuje veškeré logice. Pokud se bude volit jen formální zástupce státu pro občasné příležitosti, nikoliv významná pozice ve výkonné moci státu, nevidím jediný důvod, proč by o tom měla rozhodovat přímo široká veřejnost. Jen se utratí další peníze na přípravu a průběh voleb.


 

.

 

.

Související