Nad Českem takhle létá speciál s 3D superlaserem. Pomáhá vytvořit unikátní mapu

To letadlo se od jiných liší už na první pohled. Má prosklenou příď a část podlahy, aby z něj bylo vidět na všechny strany.

Místo sedadel pro cestující je v jeho útrobách umístěný obří skenovací laser, který vypadá jako hodně velký počítač bez vnější krabice a se spoustou kabelů. Tahle „el čtyřistadesítka“ je jediná svého druhu v republice a právě plní výjimečný úkol: pomocí laseru měří každou píď terénu na území Česka.

"Je to známý letoun L410FG, který je upravený tak, aby mohl sloužit pro fotogrammetrické účely. Byl vyrobený speciálně pro letecké měřičské snímkování,“ říká kapitán Josef Knapík na vojenském letišti v Praze-Kbelích, zatímco jeho kolega strhává z předku letadla ochrannou plachtu.

Prosklený „čumák“ slouží jako stanoviště pro navigátora, který sleduje, kudy letadlo letí, zaměřuje laser a ovládá snímkování. Skener umístěný vzadu pak vysílá laserové paprsky na zem.

„Ty se odrazí od povrchu a letí zpět. Měříme, za jak dlouho se paprsek vrátí, což se odehrává v řádu nanosekund. Zároveň víme, kde přesně v jaké výšce nad terénem letadlo je,“ dodává Knapík.

Kombinací těchto dvou údajů – doby návratu laserového paprsku a polohy letadla – vznikají data o profilu terénu Česka.

Výsledkem projektu, který zaštiťuje Český úřad zeměměřičský a spolupracují na něm ministerstva obrany a zemědělství, budou dokonale přesné, počítačem vyrobené plastické modely republiky. Ty mají například pomoci v přesnějším předpovídání povodní.

Snímkování provádí česka armáda už od podzimu 2009 a zatím naskenovala asi dvě třetiny území.

Sníh i rosa laseru vadí

Aby mohl laserový skener pracovat, je potřeba výborné počasí. Když totiž paprsek narazí na vodu v jakékoliv její formě, odrazí se špatně a nic nezaznamená.

„Proto pod letadlem nesmějí být mraky, nesmí pršet nebo ležet na zemi sníh či rosa. Takže nemůžeme snímkovat příliš brzy ráno,“ vysvětluje Knapík, jehož tým už s pronajatým skenerem nalétal přes 600 hodin.

Do roku 2015 má vzniknout několik typů plastických počítačových modelů reliéfu země, které vykreslí tvary pohoří, koryt řek, silnic i třeba budov a lidí. Lišit se budou svou přesností.

Ten nejpřesnější bude mít nejhustší mřížku a průměrná odchylka od skutečného tvaru bude jen 18 centimetrů. Jelikož jsou data digitální, bude možné „odfiltrovat“ stromy a města a pracovat jen s reliéfem terénu.

Zatímco armáda chce model využívat k simulaci šíření radiového signálu nebo mapování viditelnosti terénu, ministerstvo zemědělství chce 3D model využít k protipovodňovým opatřením.