Nižší nemocenská, vyšší daně i důchody. Tady je 11 největších změn roku 2011

Rok 2011 bude obdobím velkých změn. Prvním krokem vládních reforem jsou především škrty: v dávkách, platech státních zaměstnanců či státních zakázkách. Vláda navíc zvyšuje daně, chystá se zvýšení některých poplatků pro podnikatele a "zápisné" pro vysokoškoláky.

Firmy a podnikatelé: Větší poplatky i snaha o zjednodušení daní

Nemocenská
Firmy musejí lidem platit náhradu mzdy i za třetí týden nemoci. Pojistné se jim navíc nesníží z 2,3 na 1,9 %, jak se původně plánovalo. Živnostníkům stouply odvody, a to z 1,4 % na 2,3 % vyměřovacího základu. Ze stejné částky jako nemocenské pojištění musejí nově platit i důchodové pojištění. Živnostníci pocítí také to, že stát bude nemocenskou vyplácet až od 22. dne nemoci. Také pro ně platí prodloužení platnosti nižší dlouhodobé nemocenské.

Elektřina
Firmám zdraží v průměru o 5,5 procenta. Ještě vyšší narůst cen elektřiny vláda odvrátila zdaněním emisních povolenek a solárních elektráren. Darovací daň na emisní povolenky (32 %) a zdanění solární elektřiny (26 %) má platit tři roky.

Mýto
Všechny vozy nad 3,5 tuny budou na dálnicích a rychlostních silnicích platit zhruba o čtvrtinu vyšší mýtné. Výjimku budou mít jen vozy, které splňují nejpřísnější emisní limity.

DPH
Firmy již nebudou muset platit daň z přidané hodnoty z nedobytných pohledávek. Pokud firma vyfakturuje zboží, za něž zákazník nezaplatí, stát jí DPH vrátí.

Nový daňový řád
Snižuje administrativní zátěž a odstraňuje některé nejasnosti. Stanoví například jednoznačná pravidla pro opakování daňových kontrol.

Založení firmy
Změny soudních poplatků mají v průběhu roku zvýšit cenu za založení akciové společnosti ze současných pěti tisíc na patnáct tisíc korun. Ostatní podnikatelé zaplatí osm tisíc korun, tedy o tři tisíce více než dosud.

Dohody o provedení práce
Od ledna je povinné uzavírat je písemně. Ústní uzavírání těchto smluv bylo zneužíváno k práci načerno.

Zaměstnávání postižených
Stát od ledna ruší padesátiprocentní slevu na dani pro firmy s minimálně 25 zaměstnanci, které zaměstnávají více než padesát procent zdravotně postižených. Nadále však platí slevy na dani 18 000 na každého zaměstnance s lehčím zdravotním postižením a 60 000 na ty s těžším postižením.

Rodiče: Stát seškrtal příspěvky na děti i na péči o postižené

Porodné
Třináct tisíc korun při narození dítěte budou dostávat jen nejchudší rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima. I ty je ale dostanou jen na první dítě. Pokud jsou prvorozená dvojčata, rodiče dostanou 19 500 korun. O porodné přijdou rodiče samoživitelé s příjmy nad 10 752 korun čistého měsíčně a páry, které vydělávají více než 16 992 korun čistého měsíčně.

Rodičovský příspěvek
Posune se termín, dokdy je nutné nahlásit, pokud chce rodič tří-, a ne čtyřletou rodičovskou. Nově to bude muset oznámit do konce kalendářního měsíce, ve kterém dítěti bude devět měsíců, doposud stačilo do 21. měsíce. Čtyřletá rodičovská bude méně výhodná. Dosud při ní klesal příspěvek ze 7600 na 3800 korun až 22. měsíc po porodu, od ledna to je již od 10. měsíce.

Sociální příplatek
Zůstane zachován jen rodinám s postiženými dětmi, které takto dostávají i tisíce korun měsíčně. Jeho zrušení v ostatních případech se dotkne hlavně osamělých rodičů a vícedětných rodin s příjmy nižšími, než je dvojnásobek životního minima.

Zaměstnanci: Méně peněz pro zaměstnance státu, přísnější podpora v nezaměstnanosti

Povodňová stokoruna
Snížení slev na dani o 100 korun měsíčně pocítí všichni, kteří platí daně z příjmu. Každý zaplatí ročně na daních o 1200 korun více.

Stropy pojistného
Oproti původnímu plánu se nesnižují stropy na sociální a zdravotní pojištění. I od ledna tak lidé budou platit pojištění z příjmů až do šestinásobku průměrné mzdy, tedy zhruba 148 tisíc měsíčně.

Platy
V soukromém sektoru se s platy příliš hýbat nebude. Zaměstnance veřejného sektoru naopak čeká převážně pokles platů. U hasičů, policistů, celníků nebo vojáků to bude plošné snížení základního platu o deset procent a v řadě případů i krácení příplatků nebo stravenek. Učitelům se naopak platy zvyšují až o několik tisíc korun měsíčně. Všichni ostatní státní zaměstnanci si musejí zvyknout, že ztrácejí nárok na automatický růst platu podle délky praxe. Pro lékaře po atestaci a náměstky ministrů začínají platit smluvní platy. Soudci přijdou o pět procent platu, stejně tak i všichni ústavní činitelé, tedy hejtmani, poslanci, senátoři, ministři i premiér s prezidentem.

Nemocenská
Lidé při dlouhodobé nemoci budou dále dostávat nižší nemocenskou. Od druhého měsíce se jim nebude zvyšovat - toto omezení mělo původně kvůli rozpočtovým úsporám platit jen loni. I za třetí týden nemoci budou navíc od ledna dostávat náhradu mzdy od svého zaměstnavatele.

Podpora v nezaměstnanosti
Nezaměstnaní nedostanou podporu po dobu pokrytou odstupným. Nárok na ni se však posune. Nižší podporu, jen 45 % předchozího příjmu, dostanou ti, kteří sami odejdou z práce bez vážného důvodu. Končí také možnost přivýdělku lidem na podpoře. Vzniká nový příspěvek pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat jako osoby samostatně výdělečně činné.

Studenti: Středoškoláky čekají dvě maturity, vysokoškoláci možná zaplatí tisíce korun jako zápisné

Státní maturita
Studenty posledních ročníků středních škol čeká letos v květnu poprvé státní maturita. Středoškoláci tak budou skládat maturity dvě: školní (která bude mít stejnou podobu jako dosud) a navrch ještě státní. Studenti musí úspěšně projít oběma zkouškami, jinak nebudou mít ukončené středoškolské vzdělání. Státní maturita se bude příští rok skládat povinně ze dvou předmětů - z českého jazyka a volitelně z matematiky, nebo cizího jazyka. Maturanti si mohou také zvolit ze dvou úrovní obtížnosti.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) předpokládá, že u státní maturity neuspěje 15 až 21 procent středoškoláků. Během říjnové generálky státních maturit testy nezvládla třetina studentů - nejvíce žáci pohořeli z matematiky. Podle ministra je třeba maturitnímu vysvědčení, na které dnes dosáhne téměř každý, "vrátit ztracenou prestiž". Dobeš věří, že "strašák" státní maturity přivede méně nadané žáky základních škol do učebních oborů, o které je nyní nízký zájem.

Zápisné
Změna může potkat i vysokoškoláky, byť zatím není nic jisté. Ministr školství Josef Dobeš chce univerzitám kompenzovat dvoumiliardové škrty, které je letos postihnou. Navrhuje proto už od září 2011 zavést takzvané zápisné. To má činit maximálně šest tisíc korun za akademický rok s tím, že přesnou částku si každá škola určí sama. Studenti by zápisné platili na začátku každého ročníku.

Zápisné má podle Dobešovy představy fungovat pouze do roku 2013, kdy bude oficiálně zavedeno školné. To má podle dohody mezi stranami vládní koalice činit maximálně deset tisíc korun za semestr studia. Studenti i některé vysoké školy však myšlenku na zavedení zápisného kritizují. Podle nich je potřeba, aby se souběžně s tím objevila i možnost studentských půjček a sociálních kompenzací. S tím však ministerstvo školství nepočítá - půjčky a granty plánuje zavést až se školným.

Důchodci: Změny se nejvíce dotknou "bohatých" důchodců

Penze
Od ledna se zvyšují starobní důchody. Základní výměra se zvýší o 60 korun na 2230 korun měsíčně. Procentní, která se odvíjí od předchozí výše příjmů a odpracované doby, o 3,9 procenta. Průměrná penze vzroste na 10 494 korun měsíčně. Zvýší se i invalidní a pozůstalostní důchody.

Daně pro pracující důchodce
Senioři, kteří v důchodu vydělají více než 70 tisíc korun měsíčně, nebo 840 tisíc ročně, budou platit patnáctiprocentní daň jako z ostatních příjmů. Důchodci již nyní platí daň ze své penze, ale jen tehdy, pokud mají důchod vyšší než 24 tisíc korun měsíčně.

Nový výpočet důchodů
Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu se ke konci září změní výpočet důchodů. Výhodnější má být pro lidi s příjmy nad 36 tisíc korun měsíčně. Od října se mají zvýšit srážky za předčasný odchod do penze a zpřísnit trvalé vdovské a vdovecké důchody.