Propouštění
O místo může podle Petra Nečase přijít 5-8 % lidí ve státní sféře.
Vyšší úroky
Doba rekordně nízkých sazeb je podle ČNB pryč.
Konec dávky
Pro nejchudší rodiny s dětmi 320 - 1125 korun
Elektřina
Zdraží až o 15 %.
Stavební spoření
Státní příspěvek klesne na polovinu.
Potraviny
Zdraží až o 10 %, varuje Agrární komora.
Podpora nezaměstnaných
Konec přivydělávání, podpora až po odstupném.
Porodné
13 tisíc jen na 1. dítě nejchudších
Platy ve státní správě
Snížit o 10 %
Příplatek pro postižené
Místo 2000 korun měsíčně jen 800
Den v nemocnici
100 kč
Odvody pro firmy
3 týdny nemocenské z kapsy zaměstnavatelů namísto 2
Povodňová daň
100 kč
Deregulace nájmů
100 Kč
DPH
Nižší sazba se může zvednout až na 12 %.
Při pohledu zvenčí to nevypadá nijak drasticky. V tabulce "Output, prices and jobs", kterou na své předposlední stránce otiskuje každý týden prestižní časopis Economist, se Česko jeví pro příští rok jako jeden z premiantů Evropy - růst hrubého domácího produktu má v tuzemsku zrychlit z letošních 0,9 na rovná dvě procenta.
Větší vzestup tabulka slibuje jen Rusku, Turecku, Polsku, Maďarsku a Švédsku. Přes dvě procenta se nikdo jiný z Evropanů nedostane.
Jenže makročísla jsou v případě Česka 2011 jen půlkou pravdy. Nová vláda má většinu plánovaných změn buď jen na papíře nebo se o ně teprve dohaduje.
Je ale čím dál jasnější, že mix škrtů, vyšších daní, propouštění a zdražování bude pro příští rok znamenat radikální změnu - a pro řadu rodin horší bilanci, než jak by se mohlo zdát podle agregátního čísla +2 %.
O místo přijde až 8 % lidí
Premiér Petr Nečas v neděli vedle svých ambiciózních plánů se zákoníkem práce zveřejnil také svůj odhad, kolik lidí může příští rok přijít o práci ve státní sféře. "Řekl bych, že to bude pět až osm procent celkově v počtech osob, které jsou placeny ze státního rozpočtu," prohlásil premiér v debatě televize Prima.
Podle Nečase je klíčové ušetřit deset procent z celkového mzdového balíku, který včetně odvodů znamená pro státní rozpočet ročně 180 miliard. "Veřejný sektor musí dýchat s ekonomikou," prohlásil Nečas.
K desetiprocentní úspoře se lze podle něho dostat dvěma krajními cestami: buď plošně všem snížit plat o deset procent, nebo o deset procent snížit jejich početní stavy a u zbývajících zaměstnanců zachovat původní platovou úroveň.
"Myslím si, že v drtivé většině resortů to bude mix těchto opatření," dodal Nečas. Volba bude podle něho záviset na vůli jednotlivých ministrů, ale větší váhu prý bude mít propouštění.
Nečas v této souvislosti HN řekl, že nechce reformovat strukturu platů ve státní sféře tak, jak před dvěma týdny navrhl ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Tedy přestat s automatickým zvyšováním mzdy podle délky praxe. To by například učitelům, doktorům nebo úředníkům snížilo základní plat, na který mají ze zákona nárok, ještě výrazněji.
V té radikálnější Drábkově verzi by měli i po dvaceti nebo třiceti letech praxe nárok jen na nástupnický plat a veškeré další peníze by jim přiděloval jejich šéf v rámci odměn.
O Drábkově návrhu měla brzy jednat vláda, ale debata se nejspíš protáhne. Poté, co Nečas ustoupil TOP 09 a aspoň na rok odkýval stokorunovou povodňovou daň, chce prosadit svou u zákoníku práce.
V Drábkově verzi měla být původně obsažena i reforma platových tarifů, tato verze ale nyní nejspíš půjde k ledu. "Zatím to tak vypadá, ale ještě není nic jisté," řekl v neděli Drábek (TOP 09) k čerstvému sporu s šéfem ODS.
Nejnižší růst mezd
Otázkou tedy zůstává, kdo ze státních zaměstnanců škrty odnese a v jaké míře. Nic se ale nemění na tom, že stát dá v součtu na platy o desetinu méně. "Zatím jsme počítali pro veřejný sektor s růstem mezd o 1,6 procenta, ale budeme to muset upravit směrem dolů," uvádí ekonom UnicreditBank Pavel Sobíšek.
Agentura Consensus Economics, která v Česku sbírá odhady od osmnácti ekonomů a analytiků, dospěla podle Sobíška k průměrné prognóze růstu mezd v celé ekonomice o 3,6 procenta.
Po odečtení inflace by to znamenalo zvýšení jen o 1,3 procenta - tedy nejméně od roku 2001, kam až sahá srovnatelná časová řada od Českého statistického úřadu. "Pokud bude inflace kolem dvou procent, tak reálné mzdy stoupnou zhruba o procento," souhlasí Sobíšek.
Nečas: Škrty zbrzdí příští rok českou ekonomiku asi o 0,6 procenta HDP - čtěte ZDE
Platy státních zaměstnanců se sníží o 10 procent, plánuje ministr Drábek - čtěte ZDE
Účet za solární boom: Firmám může elektřina zdražit až o 30 procent - čtěte ZDE
Proti růstu mezd totiž bude příští rok působit vzestup nejrůznějších nákladů, počínaje dražší elektřinou a konče zvýšením některých daní. Nejde jen o povodňovou daň, ale hlavně o uvažované zvýšení spodní sazby DPH z deseti na dvanáct procent kvůli penzijní reformě.
Hlavně dražší elektřina může rodinnými účty velmi zahýbat: náklady na bydlení jsou už nyní podle ČSÚ největší položkou v rodinných rozpočtech. Pokud se nepodaří zdražení proudu zastavit, může stlačit růst reálných mezd až k nule.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist