Než půjdete volit: Tady je návod, jak se zbavit nepohodlného kandidáta

Pražské zmatky

Trojí druh voleb

Všichni voliči v Praze dostanou dva různé volební lístky. Jeden pro radnice jednotlivých městských částí, zde je postup vybírání kandidátů stejný jako u jiných obcí.

Velká plachta se týká magistrátu hlavního města. Tam se volí 63 zastupitelů, ale protože ODS rozdělila Prahu do sedmi volebních obvodů, budou voliči v každém z nich volit jen devět zastupitelů (viz údaj na plachtě vpravo nahoře). Lidé v Praze 6, 10 a 11 navrch obdrží i lístky pro senátní volby.

Blogy

Petr Honzejk
Věc Paroubek

Jaroslav Plesl
Jak ODS v Praze dělá z voličů blbce

Petr Mach
Zelená levice chce MHD zdarma a Blob na Letné

Ve 14 hodin se otevřely volební místnosti v téměř 6,5 tisíce obcích. Voliči si až do sobotní 14. hodiny budou moci vybrat z celkového počtu 226 tisíc uchazečů ze 758 politických stran, hnutí a koalic, které v letošních komunálních volbách kandidují.

Přestože u komunálních voleb nemá volič možnost udělit preferenční hlas jako při boji o sněmovní křesla, může se pokusit zasáhnout do pořadí kandidátů. Jen si přitom musí uvědomit, že o část svého hlasu ochudí i stranu, kterou volí.

Pokud volič sympatizuje s jednou stranou, ale má problém s jedním z kandidátů (jako měli u květnových voleb voliči problém například s jedničkami Pavlem Severou a Ivanem Langerem), lze mu doporučit následující postup: zakřížkovat všechny kandidáty „své“ strany, až na onoho nechtěného. Zbývající jeden hlas buď může nechat propadnout, nebo ho může udělit jednomu z kandidátů dalších stran.

Jakmile ale začnete křížkovat jednotlivá jména, je třeba si uvědomit, že o hlasy připravujete i stranu, kterou preferujete. Často se však v komunálních volbách stává, že volič vybírá kandidáty bez ohledu na jejich politickou příslušnost, a tak nemusí být oslabování jedné partaje překážkou. 

1. varianta

Když se volič rozhodne pro nejjednodušší možnost, zakřížkování celé strany, dá každému jménu na kandidátní listině po jednom hlasu a pořadí nijak neovlivní. Pokud se chce volič zbavit nesympatického kandidáta na předních místech listiny, musí už křížkovat víc.

V takovém případě musí dávat dobrý pozor, aby neudělil víc křížků, než kolik zastupitelů v dané obci volí – jeho hlas by byl v takovém případě neplatný. Údaj o počtu volených zastupitelů je vytištěný v záhlaví každého hlasovacího lístku. Volič má tolik hlasů (křížků), kolik volí zastupitelů. Každému z kandidátů ale může udělit pouze jeden hlas.

2. varianta

Volič obeznámený s jednotlivými kandidáty zřejmě sáhne po možnosti vybrat si svůj vlastní zastupitelský „Tým snů“. Nezakřížkuje žádnou stranu, ale z jednotlivých kandidátních listin označí sympatická jména. Je třeba ale říct, že docílit přeskočení na první místo kandidátky je pro jednotlivé politiky o mnoho těžší než u sněmovních voleb. V nich stačí získat 5 % preferenčních hlasů, neboli „kroužků“. U komunálních voleb potřebuje kandidát získat o 10 % hlasů víc, než činí průměr dané kandidátní listiny. 

3. varianta

Existuje ještě třetí způsob hlasování – zakřížkování strany a přidělení několika křížků sympatickým jednotlivcům z jiných kandidátek. Počet takto zakřížkovaných jmen se rovná počtu hlasů, o které tak ochudíte vybranou stranu.

Chcete-li se zbavit jednoho či dvou konkrétních jmen ve své jinak oblíbené straně, nelze tento postup doporučit. O hlasy, které přidělíte kandidátům jiných stran, totiž obíráte ty kandidáty, kteří jsou u „vaší strany“ na posledních místech. "Takže je téměř vyloučené, že by se stejně jako na jaře dostávali do zastupitelstva i ti z posledních míst kandidátky. Ti tratí právě na tom, že někdo své hlasy dělí," říká specialista na volební systémy Ladislav Mrklas z institutu CEVRO.

Obecně lze říci, že efekt křížkování se více projeví v menších obcích. Je zde menší počet kandidátů i menší počet voličů, a tak je pro překročení dané procentuální hranice zapotřebí menší počet hlasů.

Jak se rozdělují vaše hlasy.
Vyzkoušejte VOLEBNÍ SIMULÁTOR - ZDE

Jisté už je, že naprostým vítězem víkendových komunálních voleb se nestane žádná z politických stran. Z pohledu na mapu Česka jasně vyplývá, že zemi vládnou nestraníci. Tvoří přes 80 procent všech obecních a městských zastupitelů, je jich přes 51 tisíc. A naprostá většina nestraníků je i mezi novými kandidáty.

Spolu s komunálkami se o víkendu rozhodne také o obsazení třetiny křesel v Senátu. O 27 mandátů bojuje 227 kandidátů, v průměru tedy osm až devět na jedno křeslo. Pokud se ČSSD, která neobhajuje žádný post, podaří uspět alespoň ve 12 obvodech, získá většinu v horní komoře Parlamentu.

Lidé mohou volit v pátek od 14 do 22 hodin, v sobotu od 8 do 14 hodin. Sčítání hlasů bude průběžně zveřejňovat Český statistický úřad a výsledky se dozvíte také na serveru www.iHNed.cz.

Kompletní zpravodajství o volbách, včetně analýz, předvolebních průzkumů a komentářů redaktorů HN, si můžete přečíst ve volebním speciálu na www.iHNed.cz/volby