Stát nesmí tajit, komu prominul daň. Finanční úřady, stejně jako ministerstvo financí, musejí žadatelům poskytovat podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o tom, komu a v jaké výši daňovou povinnost odpustily. V úterý tak rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS). ČTK to řekl mluvčí soudu František Emmert. Starší soudní rozhodnutí se nesla v opačném duchu.
Rozšířený senát konkrétně posuzoval kasační stížnost teplického občanského sdružení OSMPB proti verdiktu Krajského soudu v Plzni. Sdružení se podle informačního zákona obrátilo na finanční úřad v Plzni. Chtělo vědět, komu a v jaké výši úřad prominul zaplacení takzvaného příslušenství daně v roce 2005.
Úřad odmítl informace poskytnout s odůvodněním, že nemůže šířit údaje o majetkových poměrech konkrétních lidí, které získal na základě zákona o daních. Rozhodnutí finančního úřadu potvrdilo v odvolacím řízení i Finanční ředitelství v Plzni, žalobu proti jeho rozhodnutí pak zamítl krajský soud.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu však v úterý dospěl k závěru, že ochrana údajů o majetkových poměrech příjemců veřejných prostředků je oproti jiným osobám zákonem oslabena. Zájem na transparentním poskytování veřejných prostředků jednotlivcům a na účinné veřejné kontrole chování daňové správy zde převažuje nad jinými zájmy, tvrdí soudci.
Ti lidé, jimž stát promíjí daně, jsou podle NSS v podstatě příjemci státních peněz. "Prominutí daně či jejího příslušenství je nutno považovat za poskytnutí veřejných prostředků," uvedl v Emmert.
Ještě v roce 2008 přitom Nejvyšší správní soud vynesl rozhodnutí v jiném duchu. Tehdy uvedl, že finanční úřady údaje o daňových úlevách jiných lidí poskytovat nemusejí, protože informace o platbách a úlevách patří k osobním údajům.
"Svoboda projevu, jakož i právo na informace, nejsou bezbřehé," uvedla tehdy předsedkyně senátu Lenka Matyášová. Z údajů o úlevách by si podle ní lidé mohli udělat obrázek o základu daně, a tím také o majetkových poměrech plátců. Rozšířený senát má však pravomoc sjednotit rozkolísané rozhodování jednotlivých senátů soudu a upřednostnit jeden z konkurujících výkladů práva. V tomto případě upřednostnil právo na informace.
Také v roce 2008 bylo stěžovatelem sdružení OSMPB. Tepličtí aktivisté se problematice státní správy věnují dlouhodobě. K cílům sdružení patří posilování veřejné kontroly nad nakládáním s veřejnými prostředky, financováním politických stran a střetem zájmů.
Rozšířený senát konkrétně posuzoval kasační stížnost teplického občanského sdružení OSMPB proti verdiktu Krajského soudu v Plzni. Sdružení se podle informačního zákona obrátilo na finanční úřad v Plzni. Chtělo vědět, komu a v jaké výši úřad prominul zaplacení takzvaného příslušenství daně v roce 2005.
Úřad odmítl informace poskytnout s odůvodněním, že nemůže šířit údaje o majetkových poměrech konkrétních lidí, které získal na základě zákona o daních. Rozhodnutí finančního úřadu potvrdilo v odvolacím řízení i Finanční ředitelství v Plzni, žalobu proti jeho rozhodnutí pak zamítl krajský soud.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu však v úterý dospěl k závěru, že ochrana údajů o majetkových poměrech příjemců veřejných prostředků je oproti jiným osobám zákonem oslabena. Zájem na transparentním poskytování veřejných prostředků jednotlivcům a na účinné veřejné kontrole chování daňové správy zde převažuje nad jinými zájmy, tvrdí soudci.
Ti lidé, jimž stát promíjí daně, jsou podle NSS v podstatě příjemci státních peněz. "Prominutí daně či jejího příslušenství je nutno považovat za poskytnutí veřejných prostředků," uvedl v Emmert.
Ještě v roce 2008 přitom Nejvyšší správní soud vynesl rozhodnutí v jiném duchu. Tehdy uvedl, že finanční úřady údaje o daňových úlevách jiných lidí poskytovat nemusejí, protože informace o platbách a úlevách patří k osobním údajům.
"Svoboda projevu, jakož i právo na informace, nejsou bezbřehé," uvedla tehdy předsedkyně senátu Lenka Matyášová. Z údajů o úlevách by si podle ní lidé mohli udělat obrázek o základu daně, a tím také o majetkových poměrech plátců. Rozšířený senát má však pravomoc sjednotit rozkolísané rozhodování jednotlivých senátů soudu a upřednostnit jeden z konkurujících výkladů práva. V tomto případě upřednostnil právo na informace.
Také v roce 2008 bylo stěžovatelem sdružení OSMPB. Tepličtí aktivisté se problematice státní správy věnují dlouhodobě. K cílům sdružení patří posilování veřejné kontroly nad nakládáním s veřejnými prostředky, financováním politických stran a střetem zájmů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
