Průzkum: ČSSD drtivě poráží ODS o 12,5 procent. Možná kvůli obstrukcím

Volební model CVVM

 

ZVĚTŠIT GRAF

ČSSD má před ODS rekordní náskok 12,5 procentního bodu. Podle únorového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by pro sociální demokraty hlasovalo 33 procent lidí, ODS má podporu 20,5 procenta dotázaných.

Preference strany Mirka Topolánka se propadly na nejnižší úroveň od posledních parlamentních voleb v roce 2006, kdy ODS získala 35,38 procent hlasů.

"Za poklesem mohou být obstrukce, která ODS dělá ve sněmovně. Lidem napříč ideologickým spektrem vadí, že politici nedělají svoji práci, politiku vnímají ryze prakticky," interpretoval data pro HN Daniel Kunštát ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Podle něj mohou zdržovací taktiku ODS v dolní komoře lidé vnímat jako vyvolávání dalších konfliktů a ne-práci.

Ve čtvrtek zvěřejněný průzkum Střediska empirických výzkumů (STEM) přitom přisoudil ČSSD vítězství ve volbách se ziskem 28,6 procent, ODS ztrácela necelých šest procentních bodů.

STEM však provádí průzkum stranickýh preferencí, CVVM takzvaný volební model, který nezapočítává nerozhodnuté voliče a ty, kteří k volebním urnám odmítají přijít. Výsledky obu šetření nelze vzájemně porovnávat.

Podobné rozložení sil na politickém bojišti zachytil také volební model společnosti Factum Invenio (výsledky v boxu v levém sloupci). Podle jejího průzkumu by ČSSD získala 75 mandátů a spolu s komunisty, kteří by obsadili 29 poslaneckých křesel, by utvořili nadpoloviční většinu.

ODS by měla 59 zákonodárců, z TOP 09 by uspělo 22 zástupců. Malé strany by měly maximálně 10 poslanců.

Úspěch pro stranu Radka Johna 

Do sněmovny by se podle CVVM dostalo celkem sedm politických stran. Vedle nejsilnější "dvojky" by uspěly komunisté (14,5 procenta) a TOP 09 (12,5 procenta). Strana zelených i KDU-ČSL by se ziskem pěti procent dosáhla na povinné minimum pro vstup do dolní komory parlamentu.

V pátek zveřejněný model poprvé přisoudil úspěch straně Věci veřejné vedené bývalým novinářem Radkem Johnem, získala by šest procent hlasů. Tento subjekt podle Kunštáta posiluje svou pozici každý měsíc již od červnových voleb do Evropského parlamentu, kde dostal přes 56 tisíc hlasů (2,4 procent).

"Věci veřejné neberou voliče pouze zprava, tedy ODS, ale i ČSSD. Třetinu elektorátu tvoří voliči malých stran, například SNK-ED nebo Strany zelených,"uvedl sociolog Kunštát.

Strana bývalého premiéra Miloše Zemana, Stran práv občanů, vykazuje dvouprocentní podporu. Ostatní strany nezískaly více jak jedno procento podpory.

Podle politologa Tomáše Lebedy by vstup velkého počtu menších stran do sněmovny kvůli českému volebnímu systému znamenal, že by nedostaly tolik poslanců, kolik by odpovídalo jejich poměrnému výsledku. Připomněl přitom výsledek zelených z roku 2006, kdy získali 6,3 procenta hlasů, ale jen šest poslanců, tedy tři procenta členů sněmovny. "Pokud pravicové strany budou takhle rozdrobeny, tak i když budou mít více hlasů, tak to nemusí znamenat, že budou mít více mandátů," řekl Lebeda.

Politolog Bohumil Doležal také podotkl, že by větší počet stran ve sněmovně zkomplikoval vyjednávání mezi stranami. "Dohadovat kompromis mezi takovými zvláštními subjekty, jako jsou Věci veřejné nebo zelení, to nebude žádná legrace ani pro (šéfa ODS Mirka) Topolánka, ani pro (šéfa ČSSD Jiřího) Paroubka," řekl. 

Nižší volební účast 

Průzkum proběhl v prvním únorovém týdnu a zúčastnilo se jej celkem 1105 dotázaných. Celkem 59 procent z nich chce jít k volbám. "Ze získaných dat tedy vyplývá, že deklarovaná volební úcast je v soucasné dobe nižší než reálná úcast v posledních parlamentních volbách v cervnu 2006 (64,5 procent)," uvedlo CVVM v tiskové zprávě.

Statistická odchylka je u velký stran do tří procent, u menší kolem dvou procent, doplnil Kunštát.