Oficiální vyjádření Federativních států Mikronésie k modernizaci elektrárny Prunéřov dorazilo tento týden na ministerstvo životního prostředí. "Obecně se záměrem modernizace Prunéřova II vybudováním nových zařízení souhlasíme," píše v něm vláda tichomořského státu, vzápětí ale zdůrazňuje, že podle jejího názoru nebyly posouzeny "všechny potenciální vlivy a možné varianty". Proto Mikronésie žádá, aby ministerstvo k plánované modernizaci vydalo negativní stanovisko z hlediska vlivů na životní prostředí.
Rozhodnutí o rekonstrukci Prunéřova za dvacet miliard korun, která by prodloužila životnost elektrárny do roku 2025, mělo ministerstvo oznámit začátkem týdne, na poslední chvíli ho ale odložilo. Jedním z důvodů zdržení bylo podle ministerstva právě i pětistránkové vyjádření Mikronésie, které dorazilo těsně před chystaným vynesením verdiktu. Mikronéská vláda v něm vysvětluje, jakou souvislost má Prunéřov a život obyvatel pacifických ostrovů.
"Mořská oblast Výhradní ekonomické zóny Mikronésie činí celkem 2,6 mil. km2…rozloha pevninského území, které čítá 607 ostrovů, je pouze 701 km2," uvádí autoři textu s tím, že kvůli změnám klimatu hrozí tři hlavní rizika: rychlejší stoupání hladiny moře a změny v jevech El Nino a La Nina, které do oblasti přinášejí období sucha nebo naopak intenzívní srážky.
"Ve všech částech státu jsou pobřežní oblasti nejvíce vyvinuté, poskytují domov, infrastrukturu a ekonomické možnosti většině populace," píše se ve vyjádření.
A co s tím vším má společného zrovna Prunéřov? Vláda Mikronésie tvrdí, že česká elektrárna je 18. největším zdrojem skleníkových plynů v Evropské unii a její příspěvek ke globálním emisím CO2 je 0,021 procenta.
"Přestože jsme si vědomi, že emise skleníkových plynů produkované elektrárnou Prunéřov II přímo nezpůsobí stoupání hladiny moře, nezmění modely počasí a nenavýší výskyt bouřek, existuje přibližně 5000 takových elektráren, které přispívají k celkovým globálním emisím CO2. Proto každá elektrárna hraje významnou roli a vyžaduje tak oprávněně mezistátní posuzování," myslí si politici z Pacifiku.
Mikronésie se obává, že ji Prunéřov "potopí" - čtěte ZDE
Tichomořský ostrovní stát chce posoudit modernizaci elektrárny Prunéřov - čtěte ZDE
Podle nich by proto pro modernizaci Prunéřova měla být použita účinnější technologie. Podobný názor zastávají i zástupci některých nevládních organizací, ČEZ ho ale striktně odmítá.
"Ani nevíme, kolik by stála dražší varianta. To by se muselo udělat úplně jinak, a tak nákladně, že jsme to ani nepočítali," komentoval celý případ již dříve mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
