Klimatický jev El Niño dosáhne letos podle dosavadních měření a předpovědí pravděpodobně nejvyšší hodnoty od 50. let minulého století, kdy začal být měřen. Jeho vliv sice v Česku, potažmo ve střední Evropě není tak výrazný jako v oblastech u Tichého oceánu, i zde však způsobuje nárůst průměrných teplot a mírnější zimy s menším množstvím akumulovaného sněhu, což může prohloubit období sucha. Na panelové diskusi to v úterý řekli novinářům Martin Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu a Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Pecha sdělil, že během fází El Niño bývají zimy v Evropě teplejší, což přispívá k lámání teplotních rekordů. Počasí ve střední Evropě však podle něj ovlivňuje i řada dalších faktorů, například takzvaná Severoatlantická oscilace, tedy klimatický jev, který spočívá v kolísání tlaku vzduchu nad severním Atlantikem, přičemž změny v rozdílu tlaků mezi těmito útvary výrazně ovlivňují sílu a směr západních větrů a dráhy tlakových níží.

Pecha dále uvedl, že nejsilnější fáze jevu El Niño byly na přelomu let 1982 a 1983, 1997 a 1998, 1991 a 1992 a 2015 a 2016. „Letošní fáze je ale silnější než ty předchozí, což pravděpodobně způsobí, že i příští rok bude globálně teplotně nadprůměrný,“ řekl odborník. Poslední El Niño bylo v letech 2023 a 2024.

Podle Kožmínové v důsledku jevu letos poklesne světová produkce oproti předchozí sezoně u pšenice zhruba o tři procenta, u rýže o více než dvě procenta a u kukuřice přibližně o 1,3 procenta. V Česku se však významný dopad na zemědělskou produkci neočekává, doplnila.

Silné El Niño je definováno jako teplota povrchu moře o 1,5 až dva stupně Celsia vyšší než průměr v konkrétní oblasti Tichého oceánu, velmi silné El Niño pak znamená odchylku o více než dva stupně.

V kombinaci se změnou klimatu by podle odborníků mohlo předpokládané silné El Niño v letech 2026 a 2027 zvýšit globální teploty na úroveň, která nebyla zaznamenána nejméně 120 tisíc let.

Jevy El Niño a La Niña jsou teplou a studenou fází klimatického jevu ENSO (El Niño – Jižní oscilace) v rovníkovém Pacifiku, který je výsledkem změn rozložení povrchové teploty mezi východní a západní částí oceánu. Ve fázi El Niño je teplejší voda spíše u pobřeží Ameriky, při La Niña naopak u Austrálie a Indonésie. Síla jevu je měřena pomocí rozdílu povrchové teploty v přesně definované oblasti oceánu. Dopady El Niña zasahují podle odborníků především Ameriku, Asii, Austrálii a částečně Afriku.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit