Řízení Ústavního soudu o souladu lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem vstoupilo do poslední fáze, jednotliví účastníci řízení přednesli své závěrečné návrhy.
Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) v závěrečném přednesu uvedl, že se EU po ratifikaci lisabonské smlouvy změní v společenství s federativními prvky, "zárodek federace". Poukázal i na zrušení práva veta při rozhodování o řadě unijních záležitostí.
"Zůstane jen název "
Senátorům vadí také to, jakým způsobem Lisabon změní starší římskou a maastrichtskou smlouvu. "Z obou smluv zůstane v podstatě jen název," řekl Oberfalzer. Rozsáhlá novelizace podle něj odporuje principu právního státu.
Oberfalzer upozornil také na to, že lisabonská smlouva vytváří základ pro budování společné unijní obrany. "Otázky obrany patří k těm, které nesmějí být přeneseny, máme-li zůstat svrchovaným státem," tvrdí senátor. Právní zástupce senátorů Jaroslav Kuba pak navrhl, aby soud rozhodl o rozporu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem.
Soudci poté jednání znovu přerušili, aby mohlo plénum hlasovat o nálezu. To se stane 3. listopadu v 9:00.
Klaus: Přijetí Lisabonské smlouvy už zřejmě nezabráním - čtěte ZDE
Klause kritizují už i konzervativci. Nakonec podepíše, myslí si britská média - čtěte ZDE
Fico chce ohledně Lisabonu záruky jako Češi. Jinak jednání zablokuje - čtěte ZDE
Skupina senátorů, kteří si na smlouvu stěžují, hned na začátku jednání neuspěla s námitkou podjatosti podanou proti předsedovi Ústavního soudu a zpravodaji v kauze lisabonské smlouvy Pavlu Rychetskému.
Právník senátorů Jaroslav Kuba také přednesl další doplnění jejich návrhu. Rychetský jej za to kritizoval, senátoři měli prý dost času na to, aby výhrady zformulovali předem. "Ústavní soud se s tím samozřejmě vypořádá, ale nemohu si odpustit poznámku, že toto jednání je na pokraji obstrukčního jednání," uvedl Rychetský.
Jednání Ústavního soudu sledujeme ON-LINE:
On-line reportáž
Na Ústavním soudu vrcholí přípravy na jednání o Lisabonské smlouvě. Bezpečnostní a organizační opatření jsou tentokrát ještě přísnější než obvykle. Například fotografové mají jen omezený čas na snímky. "Nechci vidět, že někdo strčí soudci foťák před obličej. Jinak fototermín okamžitě končí," dává novinářům příkazy člen ochranky.
Za Senát zde sedí i hlavní kritik smlouvy Jiří Oberfalzer z ODS, za Sněmovnu její šéf Miloslav Vlček.
Zájem o jednání je mimořádný. Velký sál soudu je zcela zaplněný, kancelář soudu dokonce vydávala na jednání zvláštní vstupenky, i novinářů se dovnitř dostalo jen sedm. Pro ostatní soud zřídil tiskové středisko. Jsou zde i zástupci zahraničních médií.
Senátoři vedení Jiřím Oberfalzere kritizují i to, že pravomoci přenesené z členských států na Evropskou unii, zůstanou "ležet na ulici". "Problematická je i výlučná pravomoc unie. Členské státy ztrácí pravomoci, aniž by bylo jasné, že se unie na přenesených pravomocech shodne. Může nastat, že v oblasti výlučné pravomoci unie nebudou platit žádná pravidla. To je v rozporu s principy právního státu," čte Rychetský námitky 17 senátorů.


Pavel Rychetský začal číst vyjádření prezidenta Václava Klause. Ten ve svém písemném vyjádření připomněl, že minulé jednání Ústavního soudu zkoumalo jen část Lisabonské, a ne její celek. "Prezident republiky se domnívá, že v rámci řízení nedostal úplné odpovědi na pět otázek, které vznesl. Proto je opakuje," čte z vyjádření Klause Rychetský a připomněl, že se Klaus ve svém vyjádření plně ztotožnil s námitkami senátorů. "Prezident republiky navrhuje, aby Ústavní soud sdělil, že Česká republika zůstane svrchovaným, jednotným a demokratickým právním státem," dodává Rychetský. Nakonec přečetl Klausovo páteční doplnění stížnosti, ve které se Klaus obává, že bude Česká republika po přijetí Lisabonské smlouvy ve spoustě oblastí přehlasovaná.
Další důležitý zádrhel. Senátoři chtějí v rozporu se včerejšími vyjádřeními doplnit svou stížnost. Rychetský je očividně zaskočený. "Ústavní soud si nemůže odpostit poznámku, že toto jednání je napokraji obstrukčního jednání s ohledem, že byl dostatek času, aby soud doplnění obdržel," kárá senátory Rychetský.
Senátoři navrhli, aby Ústavní soud posoudil, jestli jsou Lisabonská smlouva, ale i předchozí smlouvy EU jako celek v souladu s českou ústavou. Drobně doplnit podání chce i právník prezidenta Aleš Pejchal. "Dovolil bych si pět otázek pana prezidenta zopakovat. První otázkou je, zda zůstane Česká republika i po schválení Lisabonské smlouvy suverénním státem," čte Pejchal otázku prezidenta. Pejchal se ústy prezidenta ptá i na to, jestli Listina základních práv bude normální mezinárodní smlouvou, kterou bude muset Česko dodržovat. Rychetský je znovu zaskočený. "To máme vnímat jako dotazník, že Ústavnímu soudu jsou takto pokládány otázky? Tato pravomoc Ústavnímu soudu nebyla svěřena," odbývá otázky Pejchala Rychetský. "Máme to vnímat jako argumentaci,?" ptá se nakonec Rychetský. "Ano, můžete to vnímat jako argumentaci," odpovídá prezidentův právník Pejchal.
Slovo dostává předseda Senátu Přemysl Sobotka. "Senát se Lisabonskou smlouvou velmi pozorně zabýval po celý rok a čtvrt. Po rozhodnutí Ústavního soudu, že napadená ustanovení nejsou v rozporu s ústavou, většina Senátu rozhodla o schválení Lisabonské smlovy," zopakoval Sobotka. Žádné větší výhrady ani další návrhy nemá ani předseda sněmovny Miloslav Vlček. "Podle mého přesvědčení Ústavní soud v listopadu 2008 dospěl k závěru, že ratifikací Lisabonské smlouvy nepřestane být Česká republika svrchovaným státem. Nové podání jen klade bariéry ratifikaci Lisabonské smlouvy. Oddalování rarifikačního procesu je předmětem pozornosti 26 zemí EU. Dovolte, abych vyslovil názor, že nám to nedává úctyhodný rozměr. Pokud by Ústavní soud rozhodl jinak než při prvním jednání, vzbuzovalo by to nejasnosti," řekl Vlček.
Pavel Rychetský ukončil první velký blok, ve kterém všechny strany dostaly možnost vyjádřit se k ústavní stížnosti 17 senátorů. Rychetský přerušil jednání soudu do 13:30. Do té doby se budou soudci zabývat doplněním senátorské stížnosti i prezidenta Václava Klause. Nové otázky senátorů i prezidenta Klause můžou nakonec znamenat, že Ústavní soud dnes nerozhodne.

V kuolárech kolovala neověřená zpráva, že soudci dnes nerozhodnou. Čekají je totiž ještě - možná dlouhé - závěrečné řeči a pak porada. Není přitom zvykem, že by ústavní soudci vyhlašovali rozhodnutí pozdě odpoledne či večer.
Oberfalzer argumentuje, že po schválení Lisabonské smlouvy se stane EU federálním státem, což je nepřípustné. "Tvrdíme, že jde o společenství s posílenými federálními prvky, pokud přímo nejde o prvky federace," říká Oberfalzer.
Senátor Oberfalzer navíc varuje, že Evropská unie bude moci po schválení Lisabonu rozhodovat o tolika věcech, že Česko přijde o suverenitu. "Přenesení některých pravomocí by bylo zánikem naší suverenity. To je rozhodování o příjmech a výdajích, rozhodování o obraně, o tom, co je trestným činem, rozhodování o veřejném pořádku a rozhodování, které má velké dopady na kulturní činnost," myslí si Oberfalzer. Podle něj Lisabonská smlouva povede k tomu, že si Česko už nebude rozhodovat o těchto věcech samo. Například rozhodování o příjmech a výdajích nebo o tom, co je trestný čin, přitom zůstane i po případném schválení Lisabonské smlouvy národním státům.
Švédské předsednictví Evropské unie zatím nechtělo jakkoli komentovat probíhající jednání českého ústavního soudu o souladu lisabonské smlouvy s českým právním pořádkem. Šéf švédské diplomacie Carl Bidlt nechtěl ani říct, zda by podle něj bylo dobré, pokud by rozhodnutí soudu padlo již před summitem EU. Ten se v Bruselu koná ve čtvrtek a v pátek, přičemž se bude do značné míry věnovat právě otázce dokončení ratifikace smlouvy o reformě EU v České republice.
Jaroslav Kuba argumentuje: "Skupina senátorů připomíná, že Ústavní soud potvrdil posuzování souladu Lisabonské smlouvy jako celku s ústavou," říká právník Kuba. Hned ale soudcům vytýká, že se už předem vzdali posuzování souladu mezinárodních smluv s ústavou. Kritizuje soudce, že se zbytečně vzdávají svých pravomocí.
Právník Jaroslav Kuba děkuje prezidentovi, že má stejný názor jako 17 stěžujících si senátorů. "Děkujeme za poskytnutá vyjádření, která jsou nám cenným podnětem, zároveň děkujeme vyjádřením, které učinil pan prezident," říká Kuba a na konci vyzývá Ústavní soud, aby rozhodl, že Lisabonská smlouva je v rozporu s ústavou. Slovo si bere právník Václava Klause Aleš Pejchal.

Právník Aleš Pejchal cituje z přihlášky, kterou v roce 1996 podal do Evropské unie tehdejší premiér Václav Klause. "Nebylo lehké po nedávném nabytí státní svrchovanosti, že bude třeba se některých pravomocí vzdát. Vláda dospěla k tomu, že výměna části vlastní státní svrchovanosti za vstup do EU bude prospěšná pro zemi i pro celou Evropu," cituje Pejchal z usnesení Klausovy vlády. "Můžeme shrnout, že Česká republika vstupovala do EU v době, kdy se v EU uznával princip konsensu," naráží Pejchal na to, že Lisabonská smlouva přesouvá velkou část pravomocí Česka na evropskou úroveň.
Klaus bude mít svého zástupce na summitu EU, který projedná jeho požadavky k lisabonské smlouvě. V české delegaci bude jeho kancléř Jiří Weigl.
Füle podobně jako Rychetský kritizuje to, že neustálé doplňování ústavní stížnosti vypadá jako obstrukce. Naráží tak nepřímo na to, že senátoři dnes znovu navrhli doplnit svou ústavní stížnost.

Füle zároveň odmítá, že by byla Lisabonská smlouva příliš neurčitá a nesrozumitelná. Právě to jí mimo jiné vytýkají senátoři. Füle říká, že podobně neurčité a nesrozumitelné pojmy jsou běžné i v českém právním řádu.
Füle odmítá, že by Lisabon umožňoval nekontrolované přenášení pravomocí z národní na evropskou úroveň. To je přitom jeden z nejdůležitějších argumentů, proč senátoři stížnost podali.
Projev ministra Füleho je zdaleka nejdelší. Už mluví skoro půl hodiny. Ze všech účastníků jednání u Ústavního soudu je určitě nejpřipravenější a jeho právní argumentace je nejpodrobnější. Upozorňuje například, že Ústavní soud už minulý rok v listopadu rozhodl, že Lisabonská smlouva neohrožuje svrchovanost českého státu. "V oblasti mezinárodních smluv zůstane i po schválení Lisabonské smlouvy stejný stav, jako doposud," říká Füle.
Füle pomalu končí svůj víc než půl hodiny dlouhý projev plný paragrafů a velmi odborných právnických obratů a dospívá znovu k jednoznačnému výsledku. "Jednotlivé články Lisabonské smlouvy napadené ve stížnosti nejsou v rozporu s ústavním pořádkem," říká Füle

Zástupci prezidenta Václava Klause právník Aleš Pejchal (nahoře vlevo) a kancléř Jiří Weigl (nahoře uprostřed), předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (vlevo) a předseda Senátu Přemysl Sobotka na veřejném zasedání Ústavního soudu.
Štefan Füle na konci svého projevu zpochybnil, že by senátoři ve svém "novém" doplnění stížnosti bylo cokoli nového. "Veškerou argumentací se už soud zabýval ve svém loňském nálezu a zabývala se jím i vláda," odmítl "doplňovací" taktiku senátorů Füle. Zároveň nepřímo řekl, že Ústavní soud vlastně ani nemůže rozhodnout jinak než loni v listopadu, kdy řekla, že část Lisabonu je v souladu s ústavou. "Na rozdíl od pana prezidenta se nedomníváme, že v listopadovém nálezu Ústavního soudu byla většina sporných otázek týkajících se Lisabonské smlouvy už zodpovězěna," říká Füle.
Füle na konci svého dlouhého projevu připomíná, že i po přenesení velké části národních pravomocí do Evropské unie zůstane Česku ještě tolik pravomocí, že to rozhodně neznamená ztrátu národní suverenity a poněkolikáté zopakoval, že Lisabon je v souladu s českou ústavou.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist