100 dní do voleb: Velkou koalici bych nezavrhoval, říká politolog Just

Dobrý den, je pravda, že rovná daň je zaváděna zejména v zemích střední a východní Evropy jako jedna z forem transformace ekonomik. První bylo Estonsko, z nám blízkých zemí zavedlo rovnou daň Slovensko za Mikuláše Dzurindy.

V roce 1998 by také málokdo předpověděl, že dojde k vytvoření opozičně-smluvního spojenectví ODS s ČSSD. Ač ta současná situace je v mnoha ohledech od té v roce 1998 odlišná, nelze ani velkou koalici předem zavrhovat. Důvody pro její uzavření mohou být různé, často se tím řeší problém s nemožností ustavit jinou většinovou vládu. Motivaci pro velkou koalici bych viděl například v situaci, že by se do Poslanecké sněmovny dostaly jen ODS, ČSSD a KSČM.

Ve volbách volíte mezi alternativami. Pokud se Vám žádná nelíbí, k volbám jít nemusíte. Tím vlastně dáváte najevo, že jste si nikoho nevybral.

Průzkumy mají samozřejmě vypovídací hodnotu pro strany a volbu jejich strategií. Veřejnosti ale dávají obraz o tom, jak si jednotlivé strany stojí. Nebrete to pouze v negativně jako ovlivňování, pro někoho to naopak může být inspirativní.

Nečetl jsem původní verzi, ale domnívám se, že dotyčný kolega spíš narážel na skutečnost, že většina voličů programy nečte, mj. i z důvodu, který je zmiňován ve Vaší otázce. Lidé se daleko více ztotožňují s nějakou osobou než s politickým programem. Ideální by samozřejkmě bylo, kdyby se lidé rozhodovali podle programu, to však považuji za nedosažitelný ideál. Programy jsou často psány nesrozumitelně, jsou to dlouhé texty, v tištěné podobě často vypadají i jako knihy a tím se žádný volič před volbami zabývat nebude.

Vznik a existence politických stran a rozličných stranických systémů je proces ovlivněný řadou faktorů. I mnohé pokusy přenášet systémy mezi zeměmi ztroskotaly. Malé strany jsou v současnosti diskriminovány zejména rozdílnou velikostí volebních obvodů a výrazně navýšeným kvórem pro koalice.

Nejsem si jist, zda iniciátoři prostestů proti státním maturitám vůbec tuší o napojední Demokratické strany zelených na svoje akce. Myslím, že většina z nich o tom nemá ponětí. Berou to jako způsob vyjádření názoru na něco, co se jim nelíbí.

Ekonomický aspekt nedokážu vyhodnotit, nicméně určitě není chybou, pokud v těch klíčových strategických tématech mají jednotlivé strany na věci podobné názory. Nedovedu si představit, že by se třeba daně měnily každé 4 roky. Nebo že by každá vláda, která přijde, překopala systém sociálních dávek.

Souhlasím, že rodiče si člověk nevybírá. Útoky tohoto typu - ať už je dělá kdokoli proti komukoli - svědčí o obsahové prázdnotě politiky. Možná ale mají na běžného občana větší vliv než diskuse o tom, zda mít nebo nemít rovnou daň.

Každý výzkum je třeba interpretovat nezkresleně, mimo jiné i s důrazem na to, jak byla položena otázka. Je rozdíl v tom, ptáte-li se respondenta "kdyby byly zítra volby, koho byste volil" nebo "dokážete si představit, že byste za určitých okolností dal hlas straně XY". V tomto ale musí sehrát klíčovou roli média a nenechat se zlákat k senzačním titulkům "Strana XY má 40 %" Další úskalí interpretace výsledku je v tom, zda zahrnuje pouze voliče, co jsou rozhodnuti jít k volbám, a vědí, koho budou volit, nebo zda zahrnuje i nerozhodnuté a ty, co k volbám jít nechtějí.

Je to 7 %.

Záleží, kdo v ní bude. Navíc politici si jsou vědomi, že je to citlivé téma, už proto bych byl skeptický.

Omlouvám se, ale na tento dotaz odpověď neznám. Doporučuji kontaktovat nějakého ekonoma.

Zavedení eura má dvě stránky: ekonomickou a politickou. Budou-li splněna ekonomická kritéria a bude-li politická vůle, pak teprve při tomto souběhu bude euro zavedeno.

Očekává se, že svoji roli sehraje každé procento. Je evidentní, že z hlediska evropské orientace si J. Paroubek a J. Bobošíková nenotují. Ale otázka je, jakou roli hraje evropské téma pro občabna ve sněmovních volbách. Takže sopíš bych za tím viděl snahu o posílení vlastní pozice. Ale uvidíme, co z toho nakonec vzejde.

Hlavní náplní práce většiny politologů není mediální vystupování, ale práce většinou na vysokých školách, v akademii věd a pod. Tam je jejich hlavní působiště. Publikování článků, analyzování a komentování politického dění to doplňuje. Publikační činnost je běžně honorována vydavatelem.

Straně zelených uškodily zejména vlastní vnitrostranicklé kauzy, kterými se znedůvěryhodnila i navenek. Navíc vznik dalších "zelených" subjektů celou "zelenou" scénu znepřehlednil. Pro "zelené" hnutí je příliš velký luxus mít 3 strany. Nedojde-li ke stabilizaci v této části scény, jsou šance na setrvání ve sněmovně mizivé.

Minimálně finanční stránky poskytování zdravotní péče je - jak se ukázalo při krajských a senátních volbách 2008 - významným předvolebním tématem. Trochu se tam ale ztratila diskuse o systému jako takovém, což by mělo být primární.

Zajímavý názor :-) Bílůé lístky sice u nás v minulosti existovaly, neznamenal však neobsazení určité části křesel, jak navrhujete.

Obávám se, že Vám nepomohu. Nejsem schopen z pohledu zemědělské politiky poradit, koho máte volit.

Chápu dobře, že to je spíš Váš názor než dotaz na mně.

J. Paroubek jel do Ruska na pozvání partnerské strany, tak, jako jezdí do jiných zemí a jako jezdí jiní politici. Na tom samo o sobě nic špatného není. A k pozvání Putina: byl by to signál, jakým směrem se chce zahraniční politika ubírat, kam chce zaměřit pozornost a podobně. Navíc je nutné v tom vidět i snahu vymezit se vůči oponentům, jak známo ODS dnes příliš proruská není.

K sjednocení pravice: to je téma, které se čas od času objevuje už déle, většinou nale mezi malými pravicovými stranami, kde to ale vždycky zkrachovalo na vzájemných neshodách. Malí se většinou pohádali, kdo z nich je největší a má být lídrem a tím celý projekt sjednocení vždy krachnul. V tomto případě je jistý rozdíl: k integraci volá velká strana. Zde je tedy evidentní, že by spory o tom, kdo má být lídrem, nebyly. Ale to je možná právě důvod, proč by se malé strany mohly zdráhat, protože by věděly, že by si už v podstatě ani neškrtly. K TOP09: prostor pro středopravicovou stranu stojící mezi ODS a KDU-ČSL tady byl vždy. Připomeňme ODA či US. Takže teoreticky byl TOP09 mohla tento prostor vyplnit, stát se jakousi novou ODA. Jak ODA tak US programově zase nějak extra unikátní nebyly, ale těžily právě z neochoty řady pravicových voličlů podpořit ODS a nabízely se jim jako alternativa. ODA doplatila na odchod řady výrazných představitelů, kteří tu stranu táhli, US kromě toho doplatila i na účast v levicové vládě. Tím se vracím k odpovědi i na Váš dotaz: pokud nezradí program a udrží si výrazné tváře, má minimálně teoretickou šanci uspět.