Jedním z hlavním důvodů, proč se mladí neženou do pořizování dětí, je existenciální tíseň, kterou pociťují. „Žijeme ve složitějším světě, je tu klimatická krize, válka na Ukrajině či hrozba inflace,“ vysvětluje psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. Podle jeho slov neprospívá ani digitální ekosystém, ve kterém trávíme značnou část dne, neboť problémy zveličuje a zesiluje. Jak tomu ale mladí mohou čelit? Především mají být aktivní a vyhledávat společnost živých lidí. Důležitá je rovněž snaha pochopit události, které se kolem nás odehrávají. „Vždy je dobré hledat počátky toho, proč vypukla válka, z jakého důvodu jsem zrovna depresivní, proč odkládám pořízení dětí. Když za tím jdeme a něco seriózního si k tomu nastudujeme, tak složité problémy, které nás zraňují, částečně rozklíčujeme. Pak už nás tolik nezraňují,“ říká Horáček. V rozhovoru dále radí, jakým způsobem mohou lidé posilovat svoji psychickou odolnost a hledat smysl života. Rozebírá rovněž, jak sociální sítě, média i politici přispívají k růstu pocitu všeobecného znejistění, a tvrdí, že hodně záleží i na tom, odkud lidé informace o světě čerpají.
Co se dočtete dál
- Jak existenciální tíseň ovlivňuje rozhodování mladých o rodičovství.
- Jak klimatická změna formuje strategie mladých.
- Jak sociální sítě a digitální ekosystém zesilují pocit znejistění.
- Do jaké míry válka na Ukrajině traumatizuje českou populaci.
- Co mohou politici, akademici a školy udělat pro posílení rezilience společnosti.
- Jak funguje vztah mezi digitálním uspokojením a úbytkem motivace k sociálním cílům.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace












