Depresi během svého života zažije jeden člověk z deseti. V Česku užívá pět procent lidí antidepresiva a depresí či úzkostmi trpí až 700 tisíc lidí a tato čísla stále rostou. Na vysokou poptávku po psycholozích by se podle výsledků nové australské studie dalo vyzrát. Z jejích dat vyplývá, že různé druhy cvičení mohou být stejně účinné jako kognitivně behaviorální terapie, což je jedna z hlavních metod léčby deprese. Do jaké míry se ale cvičením dá nahradit klasická léčba?

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle studie Michaela Noetela a jeho týmu, který zkoumal na 14 tisíc lidí trpících depresemi, může být chůze, běh, posilování, jóga a smíšené aerobní cvičení účinným doplňkem nebo alternativou k lékům a psychoterapii. Pohyb však podle autorů výzkumu musí mít určitá pravidla. Měl by být pravidelný a nejlépe někým vedený.

„Jako sportovní psycholog samozřejmě potvrzuji blahodárný účinek pohybu a fyzických aktivit při léčbě deprese,“ okomentoval výsledky nové studie psycholog David Kuneš. Bylo by však podle něj nešťastné myslet si, že jen pohyb může léčit depresi. Studie totiž vůbec nezahrnuje účinnost farmakoterapeutické léčby. Neporovnávala totiž pozitivní výsledky pohybu s účinností léků, ale jen vliv různých pohybů na snížení deprese.

Studie uvádí, že mnozí pacienti nereagují na léčbu běžnými léky. Podle Kuneše je to ale zavádějící. „Ze všech pacientů, kteří se léčí s depresí, 30 až 50 procent špatně zareaguje na první nasazený lék. Ale pouze deset až dvacet procent všech případů dlouhodobě odolává léčbě farmaky. Jinými slovy, 80 až 90 procent pacientů s diagnózou deprese lze léčit léky,“ uvedl pro HN.

Depresivní pacient se musí podle něj nejprve začít léčit farmaky, aby dokázal s psychologem nebo s psychoterapeutem spolupracovat. Teprve po několika týdnech užívání léků se dostane do stavu, kdy je přístupný psychoterapii a dalším postupům. „Těžko donutíte člověka, který se uzavírá do sebe a téměř nekomunikuje s okolím, aby začal běhat nebo tancovat,“ doplnil Kuneš s tím, že blahodárný účinek pohybu a fyzických aktivit při léčbě deprese skutečně funguje, ale léky z léčby podle něj vyloučit nelze. 

Právě zmiňovaný tanec se podle studie jeví až jako zázračně účinný. Zkoumaný vzorek však v tomto konkrétním případě tvořily převážně mladé ženy a sami autoři studie tak přiznávají, že výsledek může být v případě tance zavádějící. 

Podle studie je důležité, když lidé u pohybových aktivit zůstávají. Nejvíce podle ní mají tendenci setrvávat u jógy a silových tréninků. Velmi dobře však ze studie vyšla také chůze a běh. Ze sportovních aktivit se jevily při léčbě deprese nejúčinnější. Právě tyto dvě aktivity v Česku propagoval i známý psychiatr pro léčbu závislostí Jaroslav Skála.

„Skoro každý terapeut kromě toho, že využije různé psychologické postupy, doporučí pacientům dvě základní věci – pohyb a řád. Většina terapeutů bude nabádat klienty k pravidelným každodenním ranním procházkám, které prospějí jejich psychice právě díky pohybu a vystavení se dennímu světlu,“ doplnil Kuneš.

Už v minulosti se český psychiatr Karel Nešpor pro Českou televizi vyjádřil, že chůze je podle něj naprostý poklad. „Když člověk trochu rozproudí krev a prorazí svalové napětí, dovedu si představit, že se to přenese i do duševní úrovně. Ovšem doklady o tom, že přiměřená sportovní aktivita zlepšuje duševní výkonnost, jsou mimo pochybnost. Chůze navíc dokáže mírnit úzkosti a deprese.“

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.