Poslanci mají tento týden projednat novelu zákona o pedagogických pracovnících. Ta má například řešit pravidelné zvyšování platů učitelů nebo pomocné pozice, jako je například školní psycholog. Na dva tábory ale dělí odbornou veřejnost i samotné učitele možnost, že by za katedru mohli jít i nekvalifikovaní lidé bez pedagogického vzdělání. Pokud by novela prošla, nemusel by podle předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult Daniela Jandačky už ředitel vybírat do škol nutně jen uchazeče s vystudovaným učitelstvím.

„Je to degradace učitelského povolání a školství. Máme garantovat, že učit budou kvalifikovaní lidé. Místo toho se plánuje krok zpět, aniž bychom věděli, kde učitelé ve školách chybí a jestli vůbec chybí,“ popisuje děkan ostravské pedagogické fakulty Jandačka. 

HN: Proč se vám navrhovaná novela nelíbí?

Protože stát už nebude moci garantovat kvalifikaci učitelů. To je u regulované profese, kdy se stát vyjadřuje k tomu, jak má budoucí učitel vypadat, těžko přijatelné. S novelou by se tato velmi důležitá odpovědnost přenesla na ředitele škol. Ti většinou dbají na to, aby učitelé byli kvalitní, například v drtivé většině berou ohled na aprobovanost učitelů. Je ale z principu špatné, aby na ně stát tuto zodpovědnost kladl. Ředitelé nejsou vždycky vybíráni kvalitně a navíc je do školy jmenuje někdo, kdo se školství třeba vůbec nevěnuje. Pokud vyhraje starosta, který měl do té doby stavební firmu, těžko ví, jak vybrat dobrého ředitele místní základní školy. V některých předmětech může jít o život.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Není to trochu přehnané?

Ani ne. Beru to z pohledu svého oboru, tělesné výchovy, kde studenty učitelství například vzděláváme, jak naučit žáky lyžovat, jak se mají chovat na svahu, aby neohrozili bezpečí dětí, aby s nimi mohli jezdit na vodu a děti se neutopily na jezu. Díky tomu získávají budoucí učitelé celou řadu kompetencí a dovedností, které jsou pro vyučování důležité. Takhle by si ředitel mohl říct, že zaměstná souseda Františka, protože on běhá maratony a má k pohybu vztah, tak proč by nemohl být učitelem tělesné výchovy? Z mého pohledu to dobře není, protože stát by stále měl chtít kvalifikaci požadovat. Samozřejmě jde argumentovat, že s nimi na hory nebo vodu takový učitel tělesné výchovy jezdit nebude, ale děti tím ztrácejí část vzdělání, které by ve škole měly získat.

HN: V novele je ale podmínka, že si vzdělání do tří let musí dodělat. 

To je sice pravda, ale také je tam pasáž, že kvalifikaci si dotyčný může dodělat kdekoliv. I mimo univerzitu budou mít různé instituce možnost poskytnout kurzy v rámci doplňujících pedagogických studií. Novelou říkáme, že k učení není potřeba univerzitního vzdělání na pedagogické fakultě, a když, tak si ho můžete dodělat v rámci kurzů. Máme usilovat o kvalifikované učitele, ne se toho vzdávat. A argumenty, že máme učitelů málo, nejsou podložené daty. Nikdo z ministerstva nám je neukázal. Loni jsme si za asociaci pedagogických fakult udělali analýzu, kterou dělal kolega Jan Picek z Liberce. 

HN: Co z ní vychází?

Ukazuje se, že mezi lety 2017 a 2021 se rozrostl učitelský sbor o téměř 16,5 tisíce učitelů. Na druhém stupni základních škol zajišťuje výuku zhruba sedm procent nekvalifikovaných učitelů. Přičemž 2,4 procenta vyučujících učitelské studium nezahájilo. V absolutních číslech jde zhruba o 1600 nekvalifikovaných učitelů, kteří si kvalifikaci ani nedoplňují. Toto srovnání máme na přibližně 70 tisících učitelů. Nechceme být apriori proti novele za každou cenu, ale chceme diskutovat, na základě jakých dat se o ní rozhoduje. To jsou naše data a my to vidíme takto. Nedostatek učitelů má Karlovarský kraj, ostatní regiony ne. Plošný nedostatek učitelů není a řešením ani nemá být, že se učitelem může stát každý.  

HN: Dobře, ale třeba fyzikáře shání spousta škol.

Máme málo aprobovaných učitelů v některých oblastech, to ano. V přírodních vědách a speciálně ve fyzice ty nedostatky jsou. Sám mám aprobaci na tělesnou výchovu a fyziku, v ročníku jsme byli dva. Fyzika dlouhodobě zažívá těžké časy a lidé ji nechtějí studovat. Jenomže ona se ani nijak nepropaguje, neláká se k tomu, jít ji studovat. A novela to nepřinese, je devalvací studijního programu i profese.

HN: Devalvace stávajících učitelů, nebo budoucích, kteří o studiu přemýšlejí? 

U zájemců vyvstávají otázky typu: „Mám jít na učitelské studium, když by mohl učit každý? Nebylo by pro mě lepší jít třeba na ekonomku a učit půjdu až pak? Tím budu mít přeci dvě kvalifikace.“ A to není dobrá zpráva pro celý systém. Pokud to tak lidé budou dělat, nebudeme mít kvalitní uchazeče, kteří by do školy skutečně šli. Ani nové fyzikáře takto nezískáme.

Daniel Jandačka (46)

  • Jako děkan vede pedagogickou fakultu univerzity v Ostravě dva roky. Vystudoval odborné učiliště, poté si dodělal maturitu a nakonec pokračoval až na vysokou školu.

  • Aprobaci, tedy způsobilost k vyučování určitých předmětů, má na tělesnou výchovu a fyziku. Za sebou má také studium v USA.  

  • Jeho hlavní prioritou v pozici děkana je nerovnost ve vzdělání. „Jen malé procento dětí, jejichž rodiče nemají maturitu, dokončí vysokoškolské studium. Naopak děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů jsou na opačném spektru pravděpodobnosti. V této statistice jsme jedni z nejhorších v Evropě,“ říká Jandačka, který chce jako předseda Asociace děkanů pedagogických fakult prosazovat zejména systémové změny, které by nerovnost alespoň částečně snižovaly.

HN: Proč ne? 

Vystudovaný inženýr bude fyziku učit tak, jak to zažil na technické univerzitě. Starší možná využijí zkušenosti ze základní školy ještě z období komunismu. Bez pedagogické fakulty ani jiný postup neznají. Dřív se učily hlavně znalosti – například vzorečky, všechno bylo třeba umět zpaměti. To teď přeci nechceme, a chceme naopak k učení motivovat. Chceme, aby se dětem ve škole líbilo, aby za učením viděly příběhy. To může udělat jen dobrý učitel s rozsáhlými kompetencemi. To, že někdo umí perfektně vypočítat statiku budov, ho ještě nepředurčuje k tomu, aby učil fyziku, a navíc aby byl schopen svoje znalosti předat ostatním.

Jestli chceme najít učitele fyziky, nemusíme to řešit zákonem, kde to zobecníme na všechny vzdělávací předměty a všechny regiony. To je, jako kdybychom šli na myš s brokovnicí.

HN: V praxi už to ale přeci funguje – ředitel může vzít někoho, kdo kvalifikaci nemá, když nenajde někoho kvalifikovaného, s tím, že si vzdělání dodělá. Nevěříte jim, že dokážou vybrat kvalitně?

Nevěřím tomu plošně. Dobří ředitelé si určitě budou chtít pohlídat, aby měli kvalitní učitelský sbor. Je celá řada ředitelů, kteří to zvládají, ale není správně otevřít stavidla. A ředitel by měl vzít kvalifikovaného učitele, když se do výběrového řízení přihlásí. Takže například – pokud se přihlásí 5 uchazečů, 4 z nich mají kvalifikaci a jeden ne, měl by ředitel vzít kvalifikovaného uchazeče. S novelou by to tak být nemuselo. 

HN: To na novele není nic dobře?

To zase ne, je dobře, že se o učitelství mluví. Zvýšily se platy, tím se atraktivita zvyšuje. Proto by se naopak neměla snižovat tím, že se do tříd pustí naprosto každý. Školství zvedneme tím, že naopak zvýšíme kvalitu přípravy učitelů. Na to jsou ale třeba peníze, které chybí dlouhodobě.

HN: Kde chybí? 

Je tady obrovský personální deficit na fakultách. Jsme terčem kritiky, ale děláme, co se dá, ač je podfinancování velké. Nejde totiž jen o pedagogické fakulty, které jsou postiženy nejvíce, ale také o akademiky zaměřené na vzdělávání učitelů na všech fakultách připravujících učitele, jako jsou fakulty filozofické, přírodovědecké nebo tělesné výchovy a sportu. Je to začarovaný kruh. V regionálním školství rostou mzdy, takže třeba odborní asistenti nám řeknou, že odchází učit na střední nebo základní školu. Horko těžko motivujeme zaměstnance, aby zůstali. Regionální školství ale peníze opravu potřebuje, to si uvědomujeme. Jestliže by navíc mzda byla v rámci novely automaticky valorizovaná, ještě by to pomohlo.

HN: Novela má například ukotvit pozice jako speciální pedagog, školní psycholog nebo provázející učitel, to přece musíte kvitovat. 

Určitě, především provázející učitel studentům pomáhá, pomocné pozice zase dětem. U novely je ale také problémem fakt, že jsem dva roky děkanem a za tu dobu se vystřídali už tři ministři. A já jsem nikdy neslyšel relevantní argument, proč by se do praxe měli dostávat lidé bez učitelské kvalifikace získané na vysoké škole. Ve Strategii 2030+ je přímo napsáno, že budeme usilovat o větší kvalifikaci učitelů. Novela jde úplně proti tomu.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.