Sněmovna podpořila změnu v penzijním spoření, mladí dostanou od státu víc

Poslanci ve čtvrtek v úvodním kole podpořili rozsáhlé vládní změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty, snížením poplatků pro penzijní společnosti i s koncem transformovaných fondů za deset let. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Novinky mají začít platit od příštího roku.

Zákon především sníží odváděné poplatky penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění. „Rozumím tomu, že tento krok nevyvolává v penzijních společnostech nadšení,“ poznamenala ministryně. Poukázala na to, že reálný výnos fondů byl vlivem inflace dokonce záporný, a v kombinaci s poplatky označila tento výsledek za nehorázný.

komentář Julie Hrstkové

Lepší penzijko straší penzijní společnosti i zaměstnavatele. Systém ale může změnit ve prospěch klientů

21. 9. 2026 ▪ 6 min. čtení

Schillerová před poslanci dosavadní nastavení poplatků zkritizovala. Kritizovala také vysokou ziskovost penzijních společností v kombinaci s nízkým reálným výnosem pro klienty. Podle ní nastal čas přesměrovat ziskovost od bank a pojišťoven k jejich klientům. Poukázala na to, že stát pomocí příspěvků a daňových úlev podporuje spoření v penzijních fondech až 18 miliardami korun.

Tuto změnu zákona už dříve kritizovaly penzijní společnosti kvůli omezení poplatků u většiny typů penzijních fondů. Asociace penzijních společností tvrdí, že nově nastavený strop půl procenta ochromí tento takzvaný třetí pilíř. Nový poplatek by podle asociace poslal celý sektor do ztráty. Asociace zdůrazňuje, že poplatky jsou jediným klientským příjmem penzijních společností a stát jejich výší fakticky nastavuje rámec ekonomické udržitelnosti celého systému. Ministryně ale uvedla, že podle odborníků se propad ziskovosti v delším horizontu vyrovná nárůstem počtu klientů.

Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun. U spoření založeného pro děti bude možné získat státní příspěvek už od úložky 100 korun měsíčně.

U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou prostředky klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.

Zákon také navrhuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz.

Předlohu nyní projednají rozpočtový a hospodářský výbor. Sněmovna jim na návrh ministryně financí a přes nesouhlas opozice zkrátila lhůtu k projednání na 30 dní místo obvyklých 60.