Vláda navrhla změnu platových tabulek, zaměstnavatelé a odbory to vítají

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Ani žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědností práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Na jednání o růstu platů pro příští rok to odborům a zaměstnavatelům navrhli ministr práce Aleš Juchelka a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou stupnicí se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí tabulka se používá pro lékaře a zubaře. Čtvrtá tabulka je pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba.

Analýza

Kdo z vás to má? Přes sto tisíc bere jen šest procent zaměstnanců. Zjistěte, jakou máte šanci vy

24. 7. 2026 ▪ 10 min. čtení

„Tarify, které se zvyšují nepravidelně formou vládního nařízení, se budou revolučně měnit tak, aby žádný stupeň a platová třída nekončily pod minimální mzdou aby zaměstnanec nevydělal méně než minimální mzdu či zaručený plat,“ uvedl Juchelka.

Odboráři i zaměstnavatelé opakovaně poukazují na to, že velká část tarifů je pod minimální mzdou či zaručeným platem. Do nařízených nejnižších částek se musí výdělky doplácet, a to třeba z peněz na odměny či provoz. „Myslíme, že je potřeba to narovnat. Teď je ta správná doba,“ míní Schillerová. Kolik si změna z rozpočtu vyžádá, zatím neupřesnila. Odbory se mají k návrhu vyjádřit do čtvrtka. Vláda se chystá o podobě státní pokladny jednat v pondělí.

Analýza

Praha přidá 14 tisíc, vysoká škola 30 tisíc korun. Co v Česku nejvíc rozhoduje o výdělku

16. 7. 2026 ▪ 4 min. čtení

Platový tarif se stanovuje podle stupně, tedy délky praxe, a podle třídy, která je podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Stupňů je teď 12 – výdělek se určí podle praxe do jednoho roku, do dvou let a postupně se po určitých letech navyšuje. Poslední dvanáctý stupeň je nad 32 let. Nově by se do vyššího tarifu postupovalo po pěti letech, stupňů by tak zůstalo osm. Poslední by byl pro praxi přes 35 let. Mezi platovými třídami by měl rozdíl činit nejméně čtyři procenta. S minimální mzdou by se tarify pravidelně navyšovaly.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký označil změnu za odvážný krok. „Poslední dobou je to neudržitelné, kde v první tabulce je 75 procent částek pod minimální mzdou a zaručeným platem. Osobní příplatky tak přestaly plnit svou funkci, že se mají používat jako odměna za zvlášť kvalitní práci,“ uvedl Horecký. Uvítal snížení platových stupňů se zápočtem praxe po pěti letech a vyšší odměnu pro lidi, kteří ve veřejném sektoru pracují přes 35 let.

Úpravy chválí i odbory. „Je to skutečně změna revoluční, ne kosmetická,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Odboráři návrh projednají ve středu.

Podle Juchelky a Schillerové by žádný ze zaměstnanců veřejných služeb a státu neměl po přepracování tabulek vydělat v příštím roce méně než letos. Ministr práce ale připustil, že někteří pracovníci nemusí od ledna po přepočtu dostat přidáno. "Může se to stát," řekl Juchelka.