„Hledal jsem běžné rozkoše... dívky, víno, šampaňské... Nakonec zen a jóga.“ V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

Na jeho knihy se stávaly fronty, jeho psaní bylo totiž pro čtenáře zejména kvůli vztahům a erotice velmi lákavé. A jeho styl byl nezaměnitelný, navíc se jako jeden z mála dotýkal společenských rozdílů v bývalém socialistickém Československu. V románech spisovatele a mistra bonmotů Vladimíra Párala jako Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi, Profesionální žena, Mladý muž a bílá velryba či Radost až do rána, z nichž bylo mnoho zfilmováno nebo převedeno do divadelní podoby, čišel suchý popis notně vášnivých emocí. Těch se nevzdal ani ve svých polistopadových prózách (Kniha rozkoší, smíchu a radosti či Playgirls 1 a 2), které však už kritika nepřijímala s takovým nadšením. Páral, autor také řady sci-fi románů, zemřel v pondělí, v den svých 94. narozenin.

„V lásce a ve válce se může všechno“, „Láska znamená porazit čas“ nebo také „Člověk je stvořen pro štěstí“, tvrdil ve svém díle někdejší kultovní autor, který vydal celkem 21 knih, z nichž mnohé byly jako bestsellery přeložené do světových jazyků. Sedm z nich bylo zfilmováno. Mezi jeho poslední Knihou o biči, vydanou v roce 2014, a tou předchozí s názvem (Tam za vodou) uběhlo bezmála 20 let. V roce 2010 byl oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.

Rozhovor

Každý chce najít další Mornštajnovou. Recept na bestseller ale nikdo nezná, říká spisovatel a nakladatel Vopěnka

20. 1. 2026 ▪ 11 min. čtení

Témata pro svá díla nacházel mimo jiné v partnerském soužití. Náměty čerpal i ze zkušeností s ubytovnami a podnájmy, ze stereotypu sídlištního života nebo později z cest do Asie, podnícených zájmem o jógu a meditace. O jógu se začal intenzivněji zajímat po smrti své ženy koncem 80. let. Pomocí jógy a zenu šlo dosáhnout podle Párala „ryzí štěstí, čisté a nepodmíněné“. A józe vděčil Páral do vysokého věku za svěžest a dobrou kondici. „Radost si prostě navodíte. Nemusíte čekat, až vyhrajete milion,“ řekl jednou Páral, který žil střídavě v Praze a Mariánských Lázních.

Páral se narodil 10. srpna 1932 v Praze v rodině důstojníka generálního štábu, dětství prožil v Brně. Po maturitě šel studovat chemii, nejprve v Brně, poté přestoupil do Pardubic. Až do roku 1967 pracoval v různých chemičkách především na Ústecku a Liberecku, naposledy v Ústí nad Labem. Zkušenost z průmyslových podniků socialistického Československa se poté stala jedním z hlavních témat jeho díla, průmyslové Ústí je dějištěm řady jeho knih.

Literárně debutoval v roce 1962 pod pseudonymem Jan Laban humoreskou na pokračování Šest pekelných nocí. O dva roky později slavil velký úspěch u čtenářů i kritiky s knihou Veletrh splněných přání (s podtitulem Příběh pokleslé aktivity), psanou už jeho typickým, „technologickým“ stylem.

Stal se hvězdou české literatury a každá jeho novinka byla netrpělivě očekávána. Velkým trhákem bylo třeba satirické podobenství lidské existence Milenci a vrazi z roku 1969, ve kterém Páral představil život jako uzavřený kruh a věčný koloběh. Základem jsou stereotypy, sex a touha vlastnit, v tomto románu se také výrazně projevil podvojný princip výstavby Páralových textů, kde nad vlastním dějem je rozklenuta rovina aktualizovaných citací literárních předloh (Stendhalův román Červený a černý) a biblických mýtů.

V roce 1967 opustil profesi chemického inženýra (pracoval mimo jiné ve vývoji sexuálních hormonů) a stal se spisovatelem z povolání. Velké úspěchy zejména u čtenářů slavily v 60. a 70. letech romány Soukromá vichřice, Katapult, Milenci a vrazi, Profesionální žena, Mladý muž a bílá velryba, Radost až do rána, Generální zázrak a Muka obraznosti, ale i sci-fi romány z 80. let 20. století Pokušení A-ZZ, Romeo & Julie 2300, Válka s mnohozvířetem a Země žen, které byly pro Párala částečným únikem před cenzurou i novým zdrojem inspirace.

Po revoluci napsal řadu dalších děl, kupříkladu Playgirls 1 a 2 či Profesionální muž, kritiku ani čtenáře již ale příliš nezaujal. Páral se tehdy velmi často účastnil různých společenských akcí a večírků.

Celkem 24 let prožil s manželkou Marií, se kterou měl dceru Eriku (je také spisovatelka).

„Celý život jsem hledal běžné rozkoše. Na konci války to třeba byly nové boty nebo kalhoty. Pak nastoupily dívky, víno, šampaňské, cestování… A nakonec zen a jóga,“ řekl před časem.