Změna pravidel pro zaměstnávání úředníků prošla sněmovnou. Podle opozice povede k politizaci státní správy

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě.

Opozice podle očekávání neprosadila zamítnutí zákona, který podle ní politizuje státní správu a loajalitu nadřazuje odbornosti. Neuspěla až na jednu výjimku ani s úpravami normy, kterou nyní posoudí Senát.

Mám letité zkušenosti, vysvětluje šéf legislativy, proč za státní peníze přednáší o zákonu, jehož výslednou podobu ještě nikdo nezná

8. 6. 2026 ▪ 3 min. čtení

Zákon má zaměstnávání státních úředníků více přiblížit běžnému pracovnímu poměru tak, aby se v zásadě řídilo zákoníkem práce a odpovídalo pravidlům pro krajské a obecní úředníky. Koalice chce mimo jiné zrušit takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až čtyři pětiny platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným. Pokud by pracovní místo bylo zrušené při systemizaci, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě.

Úřad vlády má být podle zákona ústředním správním úřadem pro oblast právních poměrů státních zaměstnanců, který mimo jiné koncepčně sjednocuje personální a organizační záležitosti správních úřadů a vypracovává vzorový etický kodex státního zaměstnance. Úpravu prosadila spolupředkladatelka zákona Zuzana Ožanová (ANO), stejně jako prodloužení lhůty z 20 na 30 odpracovaných dnů, po nichž bude možné pracovní hodnocení úředníka.

Systemizace, tedy změny organizační struktury státních úřadů, budou podle dalšího návrhu Ožanové podléhat souhlasu úřadu vlády, případně vlády jako celku jen v případě, že by měly za následek výpověď nebo odvolání úředníka. Předseda STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan neprosadil povinnost souhlasu poradní komise, která má nahradit služební komisi, jako podmínku pro odvolání vybraných vedoucích státních úředníků.

Místopředseda STAN Karel Dvořák neúspěšně navrhoval koordinační roli v zájmu apolitičnosti státní správy výslovně svěřit státnímu tajemníkovi úřadu vlády, který by tak plnil úlohu nejvyššího státního tajemníka. Tím byl do ledna Jindřich Fryč, který po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) odstoupil. Jeho kompetence od února převzala personální ředitelka sekce pro státní službu Zuzana Brücknerová. Dvořák jako jediný zástupce opozice uspěl pouze s návrhem na posílení role státního tajemníka na základě rozhodnutí člena vlády.

Systemizace měla být podle dalšího nepřijatého Dvořákova návrhu odůvodněna z hlediska účelnosti, hospodárnosti a efektivity. Poslanec ji chtěl také podmínit vyjádřením poradní komise. Smyslem bylo podle Dvořáka omezit odstraňování nepohodlných úředníků bez věcných důvodů. Podobně pirátská poslankyně Kateřina Stojanová neuspěla se snahou znemožnit politickému vedení ministerstev vyhradit si personální pravomoci státního tajemníka bez omezení na jejich politické náměstky, poradce nebo sekretariát.

Komentář

Nejde jen o služební zákon. Jde o to, kdo tu ještě bude chtít pracovat pro stát

26. 5. 2026 ▪ 5 min. čtení

Ministři budou moci podle úpravy Radka Vondráčka (ANO) stanovovat pořadí náměstků, v jakém je budou zastupovat. Sněmovna schválila také návrh Aleše Juchelky (ANO), podle něhož bude mít státní zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 50 až 80 procent průměrného platu po dobu, po kterou mu úřad znemožnil pracovat. Juchelkův další návrh ruší ustanovení, podle kterého má státní tajemník dostávat ze zákona mzdu v 16. platové třídě, tedy 51 580 korun měsíčně nebo více podle délky let praxe.

Vedoucí místo ve státní správě budou moci podle návrhu Marie Pošarové (SPD) zastávat i lidé, kteří zdárně dokončili pouze bakalářský studijní program na vysoké škole. Řadovým úředníkům má stačit středoškolské vzdělání, přičemž jejich zařazení do některé z platových tříd by nemělo být zákonem na rozdíl od původní předlohy omezeno.

Dosavadní služební zákon, jehož cílem bylo odpolitizovat státní správu, platí od roku 2015. Česko k jeho přijetí přiměla pravidla EU kvůli zajištění neutrality a nezávislosti rozhodování státního aparátu. Nový zákon je podle předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Rakušan vytkl koalici, že nevyčíslila finanční dopady změn, o což žádal.

O návrhu zákona a desítkách jeho úprav rozhodla sněmovna po předčasném ukončení rozpravy na návrh ministra a předsedy poslaneckého klubu Motoristů Borise Štastného. Nelibě to nesl předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Ke slovu se kvůli ukončení debaty nedostaly dvě pirátské poslankyně.