Rusko může otestovat reakci NATO, pravděpodobně v Pobaltí, varuje šéf BIS. Aliance podle něj musí dát najevo odhodlání k obraně

Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nehrozí masivní ruský útok jako na Ukrajině. Za pravděpodobnější pokládá napadení jedné země Severoatlantické aliance (NATO), zřejmě v Pobaltí, s cílem otestovat reakci aliance. Je nutné bezvýhradně deklarovat jednotu a odhodlání se bránit, což je jediný způsob, jak ruského agresora od tohoto velmi nebezpečného dobrodružství odradit, uvedl v pondělí Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně.

Západní země by podle Koudelky neměly příliš věřit ruským slibům, ale ani se příliš poddávat ruským hrozbám. Měli bychom vše posuzovat s odvahou a chladnou hlavou, řekl šéf kontrarozvědky. „Nemyslím si, že by nám v brzké době hrozil takový masivní útok jako na Ukrajině, ale mnohem pravděpodobnější je pokus Ruska o napadení jedné z členských zemí NATO, například v Pobaltí, s cílem otestovat rychlost a tvrdost reakce aliance,“ uvedl.

Rozhovor

Rusové teď s drony v Pobaltí přitvrdili. Víme, kdo nám v krizi rychle pomůže i bez formalit v NATO, říká estonský ministr obrany

25. 5. 2026 ▪ 8 min. čtení

Rusko chce podle Koudelky podobně jako dříve Sovětský svaz dosáhnout svých cílů bez ohledu na oběti z řad svých občanů, svých přátel nebo nepřátel. „Musíme si uvědomit, že po mnoho let sovětské a ruské zpravodajské služby studují západní země, slabosti našeho demokratického systému a jsou připraveny zaútočit přesně tam, kde bude efekt největší,“ uvedl.

Rusko není dost silné, aby porazilo Západ vojensky nebo ekonomicky, proto dělá vše pro to, aby ho rozdělilo a oslabilo. „Nesmíme se nechat rozdělit, ale naopak musíme postupovat společně s maximální tvrdostí a silou, protože Rusko rozumí právě jen síle. Musíme se naučit nakreslit jasné a nepřekročitelné červené linie a na jejich dodržování trvat,“ dodal.

Šéf kontrarozvědky ocenil kroky bývalých vlád Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS), které vedly k redukci počtu ruských zpravodajců s diplomatickým krytím v Česku. „Znamenaly zásadní zvýšení naší bezpečnosti a obě vlády si tím vysloužily masivní dezinformační útoky vedené proruskými servery a ruskou pátou kolonou u nás,“ uvedl Koudelka.

Za neuvěřitelné označil přetrvávající zpochybňování zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Hybridní válka, která se projevuje vedle toho i útoky na ukrajinské uprchlíky či zpochybňováním protiruských sankcí, má za cíl polarizovat společnost a oslabovat naši důvěru v demokracii a státní instituce, řekl Koudelka.

I vaši svobodu kdysi někdo vykoupil krví. NATO ale ztratilo schopnost zajistit bezpečnost svých členů, řekl v Praze Zalužnyj

21. 5. 2026 ▪ 4 min. čtení

Rusko podle Koudelky vyhrožuje přímými útoky, posílá teroristy s cílem rozsévat strach a nejistotu a zapalovat majetek. „A tihle lidé nám říkají, že nejlepší je nepřipravovat se na obranu země, sklopit hlavu a podvolit se,“ uvedl. Za barbarský označil víkendový útok ruské armády na ukrajinská města. „Opět názorně ukázal, čeho jsou Rusové schopni, jak pohrdají životy civilistů a jak by se chovali u nás, kdyby dostali příležitost,“ uvedl. Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou raketou středního doletu Orešnik, vyslalo také na 600 dronů a 90 raket a střel.

Řehka: Záleží na nás

Současná bezpečnostní situace je nejvážnější a nejsložitější od studené války a Evropa čelí kombinaci velkých ozbrojených konfliktů, hybridních hrozeb i proměny globální rovnováhy sil. Na konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Zdůraznil ale, že situace je zvládnutelná, pokud budou státy jednat včas a důsledně.

„Nemám pochybnost o tom, že žijeme v době, kdy je bezpečnostní situace nejkomplexnější a nejsložitější od studené války. Nemám pochybnost, že situace může v nejhorším případě vyústit v něco, co by byla tragédie pro Českou republiku. Ale nemám pochybnost, že je to zvládnutelné. Záleží to jen na nás,“ uvedl Řehka.

Řehka řekl, že současné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě zásadně mění charakter válčení a přinášejí přímé i nepřímé dopady pro Českou republiku, které by se podle Řehky měly promítat do české i evropské bezpečnostně-zahraniční politiky. „Absence urgence pro nás může být fatální a mám obavy, že přes všechnu rétoriku tak skrz reálné skutky máme absenci té urgence,“ dodal.

Případný mír na Ukrajině neznamená podle Řehky konec ruské hrozby. „Rusko nebude přátelštější a vybralo si strategii, kdy směřuje více ke střetu se Západem,“ řekl. Podle něj je proto potřeba budovat silný systém odstrašení a obrany, který omezí riziko chybné kalkulace Moskvy, jako když se rozhodla pro plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Zdůraznil také význam pokračující podpory Ukrajiny. Podpora Kyjeva podle něj není altruismem ani charitou, ale strategickým zájmem České republiky.

Za klíčové Řehka označil mimo jiné modernizaci armády, posilování ochrany kritické infrastruktury, investic do personálu, budování celospolečenské odolnosti, ale také plnění dohodnutých aliančních závazků.

Spojenci v rámci Severoatlantické aliance v roce 2014 přijali závazek v plnění výdajů na obranu do roku 2025 ve výši dvou procent hrubého domácího produktu v reakci na tehdejší anexi Krymu. Loni na summitu v Haagu přijali nový cíl pěti procent do roku 2035, z čehož přímé obranné výdaje mají činit 3,5 procenta. Česku se podle současného předsedy vlády Andreje Babiše nepovedlo naplnit dvouprocentní závazek loni, pravděpodobně se to nepodaří ani letos. „Je potřeba zachovat spojenectví v alianci funkční a také zůstat spolehlivým partnerem,“ dodal Řehka.

Podle Řehky musí Evropa převzít větší odpovědnost za vlastní konvenční obranu, protože Spojené státy podle něj nebudou dlouhodobě schopné zajišťovat evropské odstrašení v rozsahu, na který byla Evropa zvyklá. Současně ale zdůraznil, že silná transatlantická vazba zůstává nezbytná pro bezpečnost obou stran Atlantiku.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na evropské spojence, aby převzali více odpovědnosti za vlastní obranu a zvyšovali své obranné výdaje a nespoléhali na Spojené státy, jak tomu bývalo v minulých dekádách. Mimo jiné v poslední době také hovoří o stažení části amerických vojsk z evropského území.

Fakt, že Evropa by se měla více postavit na vlastní nohy, podle Řehky nijak nepopírá potřebu udržovat transatlantickou vazbu. „Je nesmírně důležité udržovat silnou transatlantickou vazbu. Podle mého názoru si dlouhodobě nelze představit kvalitní bezpečnost bez tohoto vztahu,“ dodal.