„Zatím velká vděčnost a radost.“ Češi a Němci zasedli v Brně k jednomu stolu, oponenti hájili Benešovy dekrety

Stovky lidí se v pátek usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost přišli Němci, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), převážně senioři, ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, řekli ČTK studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem.

Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí s českými vlajkami a transparenty, které připomínaly zločiny nacismu a hájily poválečné prezidentské dekrety. Oba tábory si vyměňovaly názory, převážně poklidně, dialog ale komplikovala jazyková bariéra. Přišla také žena s rudým praporem nebo muž, jenž měl na transparentu jméno předáka sudetských Němců Bernda Posselta, ovšem místo dvou písmen „s“ v příjmení namaloval hákové kříže, symboly nacismu.

Velké čtení

Máma dostala strach, ale já si tu chci zatančit. Pět sudetských Němců líčí, proč jedou do Brna, protestům navzdory

22. 5. 2026 ▪ 16 min. čtení

Tajemník městské části Brno-střed Petr Štika účast krátce před druhou hodinou odpoledne, tedy oficiálním začátkem sousedské slavnosti, odhadl na 600 lidí. U stolů s bílými ubrusy se však lidé začali usazovat už kolem poledne. Po druhé hodině pak začala folklorní vystoupení dětí i dospělých z Německa i Česka, zněl cimbál i dechovka. Lidé si u stánků mohli koupit pivo, klobásu i další občerstvení. Na pořádek dohlížela soukromá bezpečnostní agentura i policisté.

Sudetští Němci jsou v Brně na pozvání festivalu Meeting Brno, který usiluje o dialog mezi kulturami, národy i náboženstvími. Je to poprvé, co se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení koná v Česku.

„Zatím velká vděčnost a radost,“ odhodnotil dosavadní průběh festivalu jeho spoluzakladatel David Macek. Protestující mu nevadí. „Aspoň uvidí na vlastní oči, kdo jsou a kdo nejsou sudetští Němci, jak to vypadá, když se někde sejdou… Prosím pěkně, tohle je to, čeho se přes 35 let česká společnost v některých svých částech děsí,“ doplnil Macek.

Meeting Brno i sjezd sudetských Němců předznamenala čtvrteční společná pieta za oběti holokaustu na brněnském hlavním nádraží. Zúčastnilo se jí podle policie asi 500 lidí, z toho stovka protestujících, kteří s konáním sjezdu SdL na českém území nesouhlasí. Další protest spojený se stavbou barikády z papírových krabic se v pátek dopoledne konal před výstavištěm, které o víkendu hostí hlavní část sjezdu. Současně se sousedskou slavností na Moravském náměstí se koná demonstrace na náměstí Svobody.

Silný zájem německých médií

Sjezdu sudetských Němců v Brně si všímá i článek německé veřejnoprávní stanice ARD, podle kterého akce českou společnost rozděluje. Podle bavorského rozhlasu BR vyvolal sjezd v Česku spory a bavorského premiéra Markuse Södera, který se na něj chystá, čeká ožehavá mise. Podle listu Süddetusche Zeitung se proti sjezdu v Česku postavili pravicoví i levicoví extremisté, kteří protestují proti smíření.

„Sudetoněmecké krajanské sdružení dostalo pozvánku do českého města Brna – jako znamení smíření. Část vlády a obyvatel ale chce setkání vyhnanců zabránit,“ shrnula pro německé čtenáře situaci kolem sjezdu stanice ARD. Sjezd podle ní má být „dalším krokem smíření (…), v Česku ale vřou emoce“.

Rozhovor

Šířit nenávist umí každý idiot, ale smíření je těžká práce na celé generace, říká Bernd Posselt

22. 5. 2026 ▪ 7 min. čtení

ARD shrnuje argumenty obou stran a připomíná mimo jiné, že v krajanském sdružení kdysi působili bývalí nacisté. Čeští odpůrci sjezdu ale podle ní často zamlčují, že sdružení se už před lety vzdalo jakýchkoli nároků na majetek či na návrat do „staré vlasti“. „Zpřetrhalo také vazby s revanšistickým Witikobundem. S tímto národoveckým spolkem sudetských Němců naopak udržuje kontakt Okamura – stejně jako s AfD,“ napsala veřejnoprávní stanice s odkazem na předsedu české sněmovny Tomia Okamuru a německou stranu Alternativa pro Německo, kterou loni v květnu označila německá tajná služba za prokazatelně pravicově extremistickou.

Sudetoněmeckému sjezdu v Brně se věnuje také web bavorského rozhlasu BR. Soustředí se mimo jiné na to, že se bavorský premiér jako patron sudetských Němců sjezdu v moravské metropoli v neděli zúčastní. „Sudetoněmecký sněm v Brně vyvolal v Česku svár… Premiéra Södera čeká ožehavá cesta,“ napsal bavorský web. Podle něj totiž vklouzne Söder přímo do českého vnitropolitického sporu, který daleko přesahuje sudetoněmecký sjezd.

„Söderova cesta bude proto o hledání rovnováhy: Bude muset dostát své roli patrona sudetských Němců, aniž by v Česku vyostřil atmosféru… Jaký bude mít víkend na bavorsko-české vztahy dopad, zůstává nejasné,“ napsal BR.

Agentura DPA, jejíž text převzala řada německých zpravodajských webů včetně například listu Die Welt, napsala, že sjezd sudetských Němců v Česku vnímají jedni jako „politickou provokaci“ a druzí jako „festival míru a symbol smíření“. Také podle DPA sjezd českou společnost polarizuje a vyvolává emoce. „Jen málo jiných témat v poslední době rozpoltilo společnost v Česku tak jako tato akce,“ napsala agentura.

Rovněž podle veřejnoprávní stanice MDR vyvolal sjezd sudetských Němců v Česku nevídané napětí. Jak vyhrocená nálada je, ukazuje podle ní incident z Chebu, kde někdo na výlohy Svazu Němců nastříkal v noci na středu hákové kříže. MDR připomíná i debatu kolem takzvaných Benešových dekretů, kterými československý prezident Edvard Beneš po druhé světové válce v tehdejším Československu mimo jiné omezil majetková práva německé a maďarské menšiny. „Čeští nacionalisté se opakovaně pokouší získávat pomocí dekretů politické body a jejich zachování prohlásit za akt národního sebeutvrzení. Neustále malují příslovečného čerta na zeď a varují před údajně hrozícím návratem sudetských Němců,“ dodal web a připomněl, že tato strategie měla úspěch například při prezidentské volbě v roce 2013, kdy se rozhodovalo mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung ve svém článku píše, že by debata kolem sjezdu mohla mít nakonec „očistný charakter“. Regionální bavorský list Allgäuer Zeitung uvedl, že sjezd sudetských Němců v Brně mohl být „oslavou, která by z temné historie vytvořila paprsek naděje na obzoru sjednocené Evropy“. „Extremisté a populisté, nacionalisté a zastánci starých pořádků ale toto setkání už několik týdnů zastiňují spory – a vrhají tím stín na celou slavnost.“