Lékař bydlící vedle popeláře, učitel vedle kadeřníka nebo ředitel společnosti vedle pokladní. Pražané různých sociálních tříd a povolání – na rozdíl od některých amerických, ale i evropských měst – stále bydlí relativně blízko sebe, denně se potkávají na ulicích. V metropoli ani jejím blízkém okolí nevznikají ghetta – ať už uzavřené areály nejbohatších, nebo naopak chudinské čtvrti. Takzvaná míra rezidenční segregace je v hlavním městě stále velmi nízká, vyplývá z analýzy Institutu plánování a rozvoje.
To ale neznamená, že nelze na mapě hlavního města najít oblasti, kde se více soustředí lidé s vyššími příjmy, a kde naopak ti, kteří vydělávají nejméně.
„Praha je stále městem, kde se lidé různých profesí a příjmů přirozeně potkávají v každodenním životě. To je z hlediska správného fungování města velmi důležité,“ hodnotí výsledky ředitel IPR Ondřej Boháč. „Nevznikají rozsáhlé izolované ostrovy jedné skupiny, přesto sledujeme, že některé rozdíly se postupně zvětšují.“
Nejvíc se vzdalují ti nejlépe vydělávající od těch s nejnižšími příjmy. Je to vlastně logické. „Jedním z možných vysvětlení je, že sociálně silnější obyvatelé se více stěhují do nové rezidenční zástavby,“ píše se v analýze IPR.
Co se dočtete dál
- Ve kterých konkrétních místech v Praze a ve kterých obcích Středočeského kraje bydlí nejbohatší.
- Kde se naopak soustředí ti, kteří vydělávají nejméně.
- Proč se město brání tomu, aby vznikala nejen ghetta nejchudších, ale i uzavřené areály pro nejbohatší.
- Proklikejte si podrobné interaktivní mapy takzvané rezidenční segregace v Praze i v blízkém okolí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.











